Renesanční zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí zaujme už na první pohled. Jeho fasády nejsou jen klidnou plochou omítky, ale rozsáhlým obrazem vytvořeným technikou sgrafita. Mezi geometrickými psaníčky se objevují figurální scény, biblické motivy, výjevy z bojů s Turky i postavy šlechticů. Výrazná památka nedaleko Ostravy tak nabízí neobvyklé setkání s renesanční architekturou i výtvarným uměním.
Od tvrze k renesančnímu sídlu
Zámek vznikl na místě starší středověké tvrze. Jeho proměnu zahájil Jaroš Syrakovský po příchodu do Staré Vsi roku 1559. Hlavní část stavby vyrůstala přibližně mezi lety 1565 až 1570, na dílo však navázal jeho syn Ctibor. Ten nechal zámek v letech 1574 až 1578 dokončit a doplnit reprezentativní výzdobou.
Výsledkem byla téměř čtvercová, vícepodlažní renesanční budova s vnitřním nádvořím otevřeným arkádami. K celku patří také představěná věž, most, části ohradních zdí a zámecký park. Na podobě výzdoby se podle předpokladů mohli podílet italští kameníci a malíři, což odpovídalo dobovému zájmu šlechty o renesanční stavební a umělecké vzory.
Fasády jako renesanční obraz
Největším lákadlem zámku jsou dochovaná sgrafita. Psaníčkové sgrafito vytváří pravidelný dekorativní vzor, zatímco figurální malba přidává fasádám děj a postavy. Návštěvník tak může při prohlídce exteriéru sledovat nejen ornament, ale také výjevy, které měly podtrhnout vzdělanost, společenské postavení a reprezentativní ambice majitelů.
Výzdobu doplňuje lunetová římsa s freskovou malbou. V interiéru se dochovaly profilované pískovcové portály, enfiládový systém a křížově zaklenuté arkádové chodby. Vstupní prostor a podvěží zdobí křížové klenby s profilovaným štukovým žebrovím a svorníky. Zámek proto stojí za pozornost i tehdy, když člověk sleduje spíše stavební detaily než celkový pohled na areál.
Výzdoba ukrytá pod omítkou
Historie památky nebyla bez těžkých období. Zámek poškodily požáry, zejména kolem roku 1690 a znovu v roce 1704. Při následných opravách byla sgrafitová výzdoba překryta jednoduchou omítkou a věž získala cibulovou střechu. Na dlouhou dobu tak zmizela podoba, která dnes patří k nejcennějším částem areálu.
Na existenci sgrafit znovu upozornil popis z roku 1916, kdy se výzdoba začala objevovat pod opadávající omítkou. Obnova zámku i restaurování sgrafit začaly v první polovině 50. let 20. století a pokračovaly dalšími zásahy. Také věž má za sebou dramatický vývoj: původní barokní cibulová báň shořela při osvobozování obce na konci druhé světové války. Dnešní podoba je její replikou.
Majitelé a proměny využití
Od počátku 17. století držel zámek přibližně tři staletí rod Podstatských. Roku 1930 přešel se zbytkovým statkem do majetku města Moravské Ostravy. Od roku 1991 je vlastníkem obec Stará Ves nad Ondřejnicí.
Dnes zde sídlí obecní úřad a část prostor slouží kulturním a společenským účelům. Arkádové nádvoří se při přístupných akcích mění v působivé místo pro koncerty a další program. V suterénu funguje restaurační zařízení. Se zámkem je spojena také místní pověst o pobití části švédské posádky ve sklepení a názvu Švejďák; jde však o tradované vyprávění, nikoli o jednoznačně doloženou událost.
Co čekat při návštěvě
Zámecký areál doplňuje park přírodně-krajinářského charakteru, který pochází z 19. století, dále most a dochované úseky ohradních zdí. Protože zámek slouží především jako obecní úřad a kulturní prostor, nejde o běžně přístupný státní zámek s pevně danými prohlídkovými okruhy. Možnost návštěvy interiérů, přístupnost nádvoří i konání kulturních akcí je vhodné předem ověřit u obce.
Exteriér a okolí si lze prohlédnout na adrese Zámecká 1, 739 23 Stará Ves nad Ondřejnicí. Při návštěvě se vyplatí vnímat zámek jako celek: od věže a sgrafitových fasád přes klid arkádového nádvoří až po park, který historické stavbě dodává prostor a zelené pozadí.