Průčelí s podloubím a sousedství kostela dělají z třešťské synagogy stavbu, kterou si na náměstí Svobody snadno všimnete. Stojí těsně vedle filiálního kostela svaté Kateřiny Sienské a její dnešní empírová podoba se odlišuje od toho, jak vypadala původní barokní modlitebna. Podle krajského přehledu je jedinou synagogou v Česku s podloubím v průčelí.
Od barokní modlitebny k empírové stavbě
O synagoze se písemné prameny zmiňují už v roce 1693. Pravděpodobně vznikla přibližně o dvě desetiletí dříve, kolem roku 1672. Její původní podobu však dnes poznat nelze: 2. října 1824 budovu vážně poškodil požár. Oprava se podařila během následujícího roku a při ní získala empírový vzhled, který si s menšími úpravami uchovala.
Další požár zasáhl synagogu 1. listopadu 1920. Z původní výzdoby se dochovala štukatura. Hlavní loď dosahuje výšky 8,35 metru a dřívější uspořádání připomíná také galerie, kam se ženy a děti dostávaly samostatným bočním vchodem. Ten je dnes zazděný. Architektura tak vypráví nejen o proměnách stavby, ale i o tom, jak se v ní kdysi odehrával náboženský život.
Synagoga a někdejší židovská obec
Třešťská židovská obec byla nejpočetnější v první polovině 19. století. Podle krajského přehledu tehdy ve městě žilo až 750 židovských obyvatel z celkových 4 300. Synagoga je proto důležitou připomínkou širšího příběhu, který se neodehrával jen uvnitř jedné budovy.
V okolí se zachovala bývalá židovská čtvrť. V polovině 18. století v ní stálo 77 domů a fungovala zde také škola, ješiva, nadace i spolky. Uličky vedou od synagogy směrem k silnici na Batelov a železničnímu přejezdu. Procházka jimi nabízí možnost vnímat městskou zástavbu jako celek, ne jen jako kulisu k návštěvě památky.
Dějiny místní komunity mají také tragickou kapitolu. Dne 14. května 1942 bylo z Třeště deportováno 107 lidí. Válku přežilo devět z nich a podle dostupného přehledu se nikdo z přeživších do města natrvalo nevrátil. Jedna z expozic v synagoze se věnuje osudům vybraných židovských rodin a pomáhá přiblížit, co se za souhrnnými čísly skrývá.
Prostor pro historii i kulturu
Od roku 1954 synagogu vlastní Církev československá husitská, která ji upravila na sbor apoštola Pavla. Po kompletní opravě v 90. letech začala stavba vedle náboženského využití sloužit také kulturním akcím. Konají se zde výstavy, přednášky i koncerty.
Návštěvníci tu mohou poznat několik tematických expozic. Zaváté stopy přibližují historii židovské obce v Třešti, další část se věnuje zmizelým sousedům a jejich rodinám. Samostatná expozice propojuje město se spisovatelem Franzem Kafkou, který pobýval u svého strýce-lékaře v Třešti. Výstava uvádí souvislost zdejšího prostředí s povídkou Venkovský lékař; je však vhodné chápat ji jako interpretaci, nikoli jako jednoznačně prokázanou inspiraci.
Prakticky před návštěvou
Synagogu najdete na náměstí Svobody v Třešti. Prohlídky zajišťuje turistické informační centrum a část objektu je bezbariérově přístupná. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit, proto je dobré ověřit aktuální informace předem. Návštěvu lze spojit s procházkou bývalou židovskou čtvrtí: právě její dochované uličky pomáhají zasadit příběh synagogy do někdejší podoby města.