Místo, kde se potkávají tři státy
Na hřebeni mezi Plechým a Trojmeznou leží bod, který má na mapě mimořádný význam. Právě zde se setkávají státní hranice České republiky, Německa a Rakouska. Trojmezí se nachází přibližně ve výšce 1321 metrů nad mořem, v sedle, které je zároveň nejnižším místem této části pohraničního hřebene.
Dnešní podobu místa připomíná trojboký žulový mezník osazený v roce 1993. Společné dílo tří sousedních zemí nese jejich názvy i státní znaky a symbolicky uzavírá období, kdy byla hranice mezi státy neprostupná. Německy se lokalita označuje jako Dreieckmark.
Pro návštěvníka je nejsilnější právě jednoduchý zážitek: během několika kroků se ocitá v prostoru, kde se dotýkají tři země. Trojmezí ale není jen působivým bodem v mapě. Je také připomínkou toho, že hranice v tomto kraji nebyly po staletí neměnné.
Hranice s dlouhou historií
Historie hraničního značení v okolí sahá do 18. století. Tehdy se v souvislosti s územními změnami mezi Pasovskem a Rakouskem hledalo a nově vytyčovalo místo, kde se hranice setkávají. Podle historických podkladů probíhalo nové vymezení v letech 1765 až 1767. Trojmezí se přitom přesunulo z prostoru Třístoličníku na dnešní místo.
Mezníky se v dalších obdobích měnily. Po vzniku Československa bylo místo znovu vyznačeno v rámci poválečného rozhraničení a v letech 1932 až 1933 zde vznikl nový trojboký monolit. Současný kámen z roku 1993 tak není začátkem příběhu, ale jeho zatím poslední kapitolou.
Nejlepší cesta vede přes šumavský hřeben
Trojmezí je především cílem horské túry. Z české strany se nabízí napojení od Nové Pece nebo Nového Údolí. Atraktivní celodenní varianta vede z Nového Údolí přes Třístoličník, Trojmezí a Plechý k Plešnému jezeru a dále do Nové Pece. Trasa měří přibližně 22 kilometrů a překonává okolo 1100 výškových metrů, takže patří k fyzicky náročnějším výletům.
Odměnou je proměnlivá hřebenová krajina. Plechý s výškou 1378 metrů je nejvyšším vrcholem české i rakouské části Šumavy. Z jeho českých svahů lze pokračovat k Plešnému jezeru, ledovcovému jezeru uloženému pod skalní stěnou. Na trase se střídají kamenité úseky, horské smrčiny a otevřenější partie hřebene.
Jednosměrný přechod lze logisticky spojit s vlakem v Novém Údolí nebo v Nové Peci. Právě tato možnost činí z trasy zajímavý výlet pro zkušenější turisty, kteří nechtějí jít stejnou cestou zpět. Výchozí bod je však dobré promyslet předem, stejně jako návrat a aktuální stav spojení.
Krajina na rozhraní povodí i národních parků
Okolí Trojmezí patří do Národního parku Šumava a navazuje na chráněná území Bavorského lesa. Hřeben ukazuje, jak se horský les obnovuje po větrných a kůrovcových disturbancích. K vidění jsou přirozeně se obnovující smrčiny, suťové svahy i prostředí citlivé na pohyb lidí.
Hranice tu není jen politická. Hřeben zároveň rozděluje vodu: z českých svahů odtéká směrem k Vltavě a dále k Labi, zatímco bavorské a rakouské svahy patří do povodí Dunaje. I díky tomu působí Trojmezí jako výrazný geografický předěl.
Co vědět před cestou
Na Trojmezí nevede silnice a nelze zde počítat s běžným občerstvením. Výlet je proto třeba naplánovat jako horskou túru, nikoli jako krátkou procházku. Hodí se pevná obuv, dostatek vody a oblečení do rychle se měnícího počasí. Služby je vhodné využít v Nové Peci, Stožci, Novém Údolí nebo na německé straně u Třístoličníku.
V klidových územích národního parku je pohyb možný pouze po vyznačených trasách. Režim se může měnit kvůli ochraně tetřeva, dalším citlivým druhům, pracím v terénu nebo sezónním uzávěrám. Před odchodem je proto důležité ověřit aktuální návštěvní řád a stav tras. Trojmezí pak nabídne nejen vzácný geografický bod, ale i poctivý šumavský přechod krajinou, která spojuje tři země.