Jen malá vodní plocha, olše a mokřadní porosty. Močál u Bystřiny na první pohled nepůsobí jako místo, které by mělo evropský význam. Právě zdejší vodní stanoviště s parožnatkami je ale důvodem, proč lokalita o rozloze přibližně 0,56 hektaru patří do soustavy Natura 2000. Její příběh navíc spojuje přírodní hodnotu s proměnou krajiny i s osudem zaniklé obce.
Význam ukrytý pod hladinou
Předmětem ochrany je stanoviště označované jako tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek. Zjednodušeně řečeno jde o vodní prostředí s nízkým až středním obsahem živin, v němž se na dně a pod hladinou uplatňuje společenstvo těchto řas. Právě ono dává lokalitě její přírodovědnou hodnotu.
Močál je drobný, ale nenápadnost není známkou bezvýznamnosti. Přírodovědci si jeho hodnoty dlouho nevšímali a teprve algologové – odborníci zabývající se řasami – upozornili na to, co se ve vodě skrývá. Dřívější pátrání po vzácných cévnatých rostlinách a obratlovcích tu zvláštní nálezy nepřineslo. Příběh místa tak připomíná, že k poznání přírody někdy vede i pohled na skupiny organismů, které běžný návštěvník snadno přehlédne.
Mokřad proměněný silničním náspem
Lokalita leží v údolí potoka Velká Libava, severně od cesty mezi Bystřinou a Kostelní Břízou. Tvoří ji menší vodní plocha obklopená řídkým, místy rozpadajícím se olšovým porostem. Tůň a navazující litorální porosty, tedy rostlinstvo při okraji vody, dosahují v nejširším místě necelých osmdesát metrů.
Současná podoba mokřadu souvisí s lidským zásahem: násep silnice přehradil mírně svažité podmáčené území a voda se zde zadržela. Mokřadní charakter místa je ovšem starší než dnešní podoba vodní plochy. Podmáčená stanoviště, případně i menší voda, jsou patrné už na leteckém snímku z roku 1952. Změna krajiny tedy nebyla jednoduchým přechodem od suchého terénu k mokřadu; silnice zasáhla do území, které už bylo vlhké.
V krajině zaniklé Bystřiny
Bystřina, historicky známá také pod německým jménem Reichenbach, byla obcí, která po začlenění do vojenského prostoru zanikla. Její jméno se dodnes používá pro zdejší lokalitu i chatovou osadu. Močál se nachází v katastrálním území Kostelní Bříza, které správně náleží k Březové v Karlovarském kraji. Přírodní místo je tak součástí krajiny, v níž se vedle mokřadů a lesů připomíná i zaniklé osídlení.
V historických souvislostech se objevuje také název Dorschnerteich, spojovaný s rybníkem u Dorschnerova mlýna. Není však bezpečně potvrzeno, že šlo právě o dnešní chráněnou vodní plochu. Je proto vhodné tato označení nezaměňovat: doložený historický název vypovídá o rybníku a mlýně, nikoli s jistotou o totožnosti s nynějším Močálem u Bystřiny.
Nejlépe zůstává pozorovaným místem
Močál leží u cesty mezi Bystřinou a Kostelní Břízou, není však doložena zvláštní návštěvnická trasa ani zázemí. Jde o malé a citlivé stanoviště, proto je nejohleduplnější pozorovat je z okolí a nevstupovat do vody ani do mokřadních porostů. Při hledání pomůže mapa s názvem Močál u Bystřiny nebo s kódem evropsky významné lokality CZ0410438.
Návštěva tak nemusí znamenat dlouhou procházku ani seznamování s rozsáhlým areálem. Zajímavost spočívá v samotném kontrastu: skromná tůň v krajině zaniklé obce je chráněna kvůli společenstvu, které se ukrývá pod hladinou. Stačí krátké zastavení, aby bylo zřejmé, že i drobná místa mohou mít v přírodě své nezastupitelné místo.