Voda z horního toku Moravy se tu může vydat na cestu pod zemí a znovu se objevit v jeskynním vývěru. Tvarožné díry pod Králickým Sněžníkem nejsou jen zajímavým otvorem ve svahu: patří k propojenému krasovému systému, který vznikl v krystalických vápencích, tedy mramorech. Jeskyně je nepřístupná, její okolí však nabízí výlet za méně známou tváří zdejší krajiny.
Kras v mramorech nad Moravou
Tvarožné díry leží na levém, východním břehu Moravy, v severozápadním svahu hory Uhlisko. Od vrcholu Králického Sněžníku jsou vzdálené přibližně dva a půl kilometru a nacházejí se v nadmořské výšce kolem 840 metrů. Řeka v těchto místech protíná pás krystalických vápenců. Voda horninu postupně rozpouštěla a vytvořila podzemní prostory i cesty pro další proudění.
Vchody do jeskyně fungují jako vývěry podzemní vody. Při povodních se však mohou role obrátit a Morava může do krasových otvorů naopak ponorně odtékat. Podle regionálního popisu přichází podzemní potok z vápencového území na polské straně masivu, pokračuje také do vývěrové jeskyně Kančí díry a nakonec ústí do horní Moravy. Tvarožné díry tak nejsou izolovanou dutinou, ale částí širšího krasového celku, do něhož se řadí také jeskyně Propástka a pramen Nesselbrunnen.
Proč mají v názvu tvaroh
Jméno jeskyně odkazuje na nickamínek – zvodnělý sintr, který může působit jako měkká, tvarohovitá hmota. Právě tento zvláštní vzhled dal místu jeho neobvyklé pojmenování. V jeskyni se kromě sintrových povlaků tvoří také úzké trubičkovité krápníky, kterým se říká brčka, a drobné stalaktity. Některé z nich se nacházejí částečně pod vodní hladinou.
U délky jeskyně se dostupné údaje rozcházejí. Jeden popis uvádí 184 metrů chodeb, z nichž 60 metrů vede aktivní podzemní tok, zatímco regionální přehled odkazující na Českou geologickou službu pracuje s délkou 245 metrů a tokem dlouhým přibližně sto metrů. Rozdíl připomíná, že u podzemních systémů nemusí být jejich celý rozsah snadné určit; některé části mohou zůstávat neprozkoumané.
Zimoviště, které potřebuje klid
Tvarožné díry jsou významným zimovištěm netopýrů. Zmiňováni jsou například netopýr velký, ušatý, severní, černý, vodní a Brandtův. Většina zdejších druhů patří mezi zvláště chráněné živočichy. Zimující netopýři jsou citliví na rušení, proto není vhodné vstupovat do otvorů ani se pokoušet jeskyni prozkoumat. Lokalita leží v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník a ochrana se vztahuje také na jeskyně a související krasové jevy.
Jeskyně patří k nejdéle známým v krasové oblasti Králického Sněžníku a lidé o ní věděli už v 17. století. S místem se pojí pověst o italských zlatokopech, kteří si v podzemí měli ukládat náčiní. Jde však o tradované vyprávění, nikoli bezpečně doloženou událost; historik, od něhož příběh pochází, navíc není považován za zcela spolehlivý pramen. U západního vchodu se podle regionálního popisu nacházejí nápisy IHS a Maria. Jejich spojení s dávnými návštěvníky je možné, nelze je ale vydávat za jistotu.
Výlet kolem jeskyně, ne do ní
Tvarožné díry lze zařadit do pěšího výletu po žlutě značené trase, která vede v jejich blízkosti. Od konečné autobusu v Dolní Moravě je to k lokalitě přibližně 4,3 kilometru. Plánujte ale poznávání okolní krajiny, nikoli návštěvu podzemí: jeskyně není veřejnosti přístupná a její průzkum vyžaduje povolení. V okolí trasy lze podle regionálního popisu navštívit také Mléčný pramen a mramorový lom.
Největší zajímavostí Tvarožných děr tak není možnost sestoupit do hlubin, ale představa, co se odehrává pod lesním svahem: voda tu propojuje horninu, jeskynní chodby i tok Moravy. Klidný pohled zvenčí je zároveň tím nejlepším způsobem, jak toto citlivé místo poznat a nerušit jeho zimující obyvatele.