Hájovna u Králova kamene vypadá, jako by sem do Slavkovského lesa přicestovala z alpského údolí. Její romantický švýcarsko-tyrolský styl je ale jen začátkem příběhu. Dům nechal roku 1913 postavit kníže Schönburg-Waldenburg jako zázemí pro hajného a ubytování hostů, kteří přijížděli do zdejší krajiny na lov.
Okolí nabízí víc než neobvyklou stavbu uprostřed lesa. V terénu se zachovaly stopy starých cest, někdejší parkové úpravy i připomínky krajiny, kterou lidé využívali k cestování a lovu. Výlet ke Královu kameni tak může být malým čtením krajiny: stačí se dívat nejen na dům, ale i na nerovnosti a zářezy v okolním terénu.
Horský vzhled, rok 1913
Hájovna nevznikla v nedávné době, jak by mohl naznačovat někdy uváděný rok 2013. Správně je rok 1913. Kníže Schönburg-Waldenburg potřeboval v lesích zázemí pro správu svého panství a také místo pro hosty, kteří sem přijížděli za lovem. Přízemí sloužilo hajnému, zatímco návštěvníci měli pokoje v podkroví.
Současná stavba přitom není první hájovnou na tomto místě. Starší objekt stával přibližně o sedmdesát metrů dál od cesty. Nová budova dostala výraznou podobu, která se od běžných lesních staveb odlišuje a dodnes přitahuje pozornost. Návštěvu je však vhodné plánovat jako prohlídku zvenčí a poznávání okolí; dostupné informace nepotvrzují, že by byl interiér otevřený veřejnosti.
Úvozy jako otisk starých cest
Králův kámen leží v nadmořské výšce 852 metrů. Lesní okolí protínaly historické trasy a v některých místech jsou stále patrné hlubší zářezy, které v krajině zanechaly vozové cesty. Takové úvozy vznikaly opakovaným projížděním a jejich tvar se může v lese snadno ztratit mezi kořeny, svahy a vegetací. Při procházce proto stojí za to všímat si i méně nápadných linií v terénu.
Lokalita se spojuje se středověkou zemskou stezkou Via Regia a také s kupeckou cestou vedoucí od Mnichova přes Kynžvart směrem k Chebu. Přesnou trasu nelze v dnešní krajině jednoduše sledovat v celé délce: někdejší cesty se zachovaly jen místy. Archeologické nálezy podkov po mulách dokládají, že tudy putovala zvířata i náklad, jejich přesné stáří ale není třeba bez dalších údajů určovat.
Lovecká krajina s parkovými stopami
Hájovna připomíná dobu, kdy okolí nebylo jen hospodářským lesem, ale také součástí loveckého zázemí šlechtického panství. U stavby se dochovaly stopy někdejší parkové úpravy. Dnes už nejde o park v běžném smyslu slova; jeho někdejší podobu lze vnímat spíš jako další vrstvu proměn místa.
Právě propojení domu, lesních cest a upravované krajiny dává návštěvě zvláštní charakter. Nejde o okázalý zámecký areál ani o muzeum s vysvětlujícími tabulemi na každém kroku. Zajímavost spočívá v tom, že jednotlivé stopy leží přímo v prostředí, pro které byly vytvořeny: mezi lesem, cestami a místy, kde se kdysi pohybovali hajní i hosté panství.
Výlet z Mariánských Lázní
Městský turistický materiál uvádí Králův kámen na trase z Mariánských Lázní a místo přibližně šest kilometrů od města. Asi 250 metrů před odbočkou k hájence se podle něj nachází zastřešená studánka. Tyto údaje popisují zveřejněnou trasu, nemusejí však zachycovat aktuální stav značení nebo cest.
Výlet lze pojmout jako klidné putování mimo lázeňské centrum: zastavit se u studánky, prohlédnout si hájovnu zvenčí a všímat si stop starých úvozů i někdejších parkových úprav. V širší oblasti se chodí pěšky a za vhodných zimních podmínek se využívají také běžkařské trasy. Před cestou je rozumné ověřit aktuální průchodnost lesních cest a jejich stav, zvlášť v zimě. Králův kámen pak nabídne nejen cíl procházky, ale i kus historie, který zůstává čitelný přímo v krajině.