Na kostele Narození Panny Marie ve Velharticích je pozoruhodné, že jeho podoba nevznikla najednou. Starší románské části se tu setkávají s gotickou přestavbou a s úpravami z počátku 16. století. Návštěvník tak může vnímat stavbu jako soubor několika časových vrstev, nikoli jako jednotný celek z jedné stavební etapy.
Nejstarší vrstva zůstává předmětem datování
Za nejstarší stavební fázi se považuje románské jádro. Přesné datování ale není ve všech přehledech stejné. Obecní informace kladou původní kostel přibližně na rozhraní 12. a 13. století a upozorňují na portál do lodi, zdivo a předpokládanou podobu pavlačové tribuny. Jiný odborný přehled datuje pozdně románské části západní věže a západní i jižní stěny lodi zhruba kolem roku 1240.
Rozdíl není důvodem k nejistotě o významu stavby, ale připomínkou, že středověké kostely se často datují podle stavebních stop, které lze různě vymezit. Bez podrobného průzkumu je proto namístě mluvit o přibližném stáří. Ani rozsah zachovaných částí nejstarší lodi není v dostupných popisech podán úplně shodně: některé uvádějí severní stranu, jiné severní a západní zeď.
Gotická přestavba změnila podobu kostela
Ve 14. století se kostel výrazně rozšířil. Obecní přehled klade gotickou přestavbu přibližně do roku 1330 a vznik chóru i jižní boční lodi zhruba do roku 1325. Středověký informační systém popisuje dnešní stavbu jako orientovaný dvoulodní kostel s trojbokým presbytářem. Právě spojení dvou lodí s presbytářem dává stavbě její charakteristické prostorové uspořádání.
Gotický původ má také presbytář, tedy prostor určený pro kněze, který navazuje na loď. Jeho žebrová klenba patří k prvkům, podle nichž lze při prohlídce vnímat odlišný stavební jazyk středověké přestavby. Kostel má dvě věže: starší západní a mladší severní, která stojí mezi lodí a presbytářem. Jejich rozdílné stáří připomíná, že dnešní silueta vznikala postupně.
Další zásahy po roce 1510
Proměny neskončily ve středověku. Po roce 1510 byly v lodi vybudovány čtyři pilíře a na severní straně presbytáře vznikla sakristie s pokladnicí. Právě takové doplňky ukazují, že kostel nebyl jen památkou, kterou lidé udržovali beze změn, ale živou stavbou přizpůsobovanou potřebám své doby.
Jednotlivé etapy je vhodné vnímat jako navazující úpravy, ne jako přesně oddělené části, které lze vždy na první pohled jednoznačně rozpoznat. Při pohledu na stavbu může pomoci soustředit se na její celkové členění: dvě lodě, presbytář a dvojici věží. Historickou hodnotu kostela tvoří právě souvislost těchto prvků a jejich rozdílného stáří.
Zastávka v centru Velhartic
Kostel stojí ve středu Velhartic a tvoří součást historického jádra obce. Hrad a zámek, s nimiž si návštěvníci Velhartice často spojují, leží přibližně půl kilometru východně. Kostel tak může být klidným doplněním výletu: nabízí jiný pohled na místní dějiny než šlechtické sídlo a ukazuje, jak se středověká sakrální stavba proměňovala v průběhu staletí.
Plebánie ve Velharticích je doložena roku 1357 a místní matriky se vedou od roku 1624. Tyto údaje zasazují kostel do dlouhého příběhu zdejší náboženské obce. Samostatný běžný návštěvní režim ani aktuální otevírací dobu se nepodařilo spolehlivě doložit, proto je před plánovanou prohlídkou interiéru vhodné ověřit možnost vstupu u místní farnosti. Samotná poloha v centru obce totiž nezaručuje, že budou dveře otevřené.