Obcí.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Velká Javořina: nejvyšší hora Bílých Karpat ukrývá prales i horské louky

Na česko-slovenské hranici se zvedá Velká Javořina, nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Nabízí výhledové louky, staré bučiny s pralesovitým charakterem, pestré rostlinstvo i několik značených tras. Výlet sem potěší milovníky přírody, pěší turistiky i míst, kde se přirozeně potkávají české a slovenské dějiny.

12. září 2026, 13:32 · MH
Adresa
Přírodní rezervace Velká Javořina, Strání
Souřadnice: 48.858955, 17.697086

Nejvyšší bod Bílých Karpat

Velká Javořina dosahuje nadmořské výšky 970 metrů a je nejvyšším vrcholem celých Bílých Karpat. Leží přímo na česko-slovenském pomezí, přičemž česká část masivu spadá do katastru obce Strání ve Zlínském kraji. Výstup na horu proto není jen výletem k výraznému vrcholu, ale také setkáním s krajinou, v níž hranice prochází otevřenou horskou krajinou i lesem.

Vrcholovou scenérii dotváří rozlehlá louka, vysílač Velká Javořina a na slovenské straně také Holubyho chata. Za dobré viditelnosti se při pohledu z české strany výrazně uplatňuje Velký Lopeník. Kombinace otevřených luk a uzavřených listnatých porostů dává výletu proměnlivý charakter: chvíli se jde lesním tichem, vzápětí se cesta otevře do prostoru s dálkovými výhledy.

Javorina, kde les stárne přirozeně

Nejcennější část vrcholového masivu chrání Národní přírodní rezervace Javorina. Vyhlášena byla už na konci roku 1933 a dnes zabírá 165,87 hektaru v rámci CHKO Bílé Karpaty. Předmětem ochrany jsou především původní listnaté porosty, zejména květnaté bučiny a suťové lesy.

Na některých místech mají zdejší porosty pralesovitý charakter. Od roku 2008 je území zařazeno mezi bezzásahové lokality, takže se les vyvíjí převážně bez běžného hospodaření. Staré stromy, padlé kmeny a přirozený vývoj lesa vytvářejí prostředí pro řadu živočichů. Žije zde například mlok skvrnitý, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, krkavec velký, ořešník kropenatý nebo kos horský.

Rezervace přitom není jediným přírodním lákadlem. Významnou součástí vrcholové krajiny je horská smilková louka, v Bílých Karpatech mimořádný typ stanoviště. V okolí se objevují také vzácné orchideje a další cenné rostliny, například prstnatec pleťový a májový, kruštík bahenní, hlavinka horská, pětiprstka žežulník, vstavač kukačka nebo vstavač mužský.

Na Velkou Javořinu z Květné i přes Strání

Jedním z vhodných výchozích míst je Květná, místní část Strání. V květnu 2025 obec informovala o novém propojení Naučné stezky Květná se zelenou trasou a červenou Cestou SNP, která pokračuje na vrchol Velké Javořiny. Okruh z Květné přes vrchol a přírodní rezervaci měří podle obecních údajů 12,7 kilometru a zabere přibližně pět hodin bez delších přestávek.

Delší klasická trasa vede z prostoru Hrabiny přes Kamennou boudu a místo U Bětina Javora na Velkou Javořinu. Odtud pokračuje k Holubyho chatě a přes Květnou do Strání. Celá cesta má přibližně 15,5 kilometru. Trasy kombinují lesní úseky, louky a pěšiny, takže je dobré počítat s převýšením i s tím, že návrat z vrcholu do Strání může být náročnější než samotný výstup.

Výlet se hodí především za stabilního počasí. Před cestou je rozumné ověřit stav značení, případná omezení a možnosti parkování u obce Strání nebo u Správy CHKO. V národní přírodní rezervaci je nutné držet se značených cest, nepoškozovat vegetaci a nerušit zvířata. Při pohybu po vrcholové části je třeba myslet také na to, že státní hranice vede přímo masivem.

Hora, která spojuje dvě země

Velká Javořina má vedle přírodní hodnoty také silný společenský význam. Po desetiletí je místem česko-slovenských setkávání a symbolem blízkosti obou národů. Na vrcholové louce se tradičně konají Slavnosti bratrství Čechů a Slováků, obvykle poslední červencovou neděli. Konkrétní termín se může měnit, proto je vhodné ověřit jej u pořadatelů.

Na slovenské straně stojí Holubyho chata, která podle regionálních podkladů nabízí občerstvení a ubytování. Její aktuální provoz je ale lepší před výpravou ověřit. Ať už návštěvník zvolí kratší okruh z Květné, nebo celodenní přechod přes Strání, Velká Javořina nabízí vzácnou kombinaci: vrcholovou louku s výhledy, živý horský les a krajinu, v níž se příroda i historie přirozeně propojují.

Časté otázky

Kde se Velká Javořina nachází?

Velká Javořina leží přímo na česko-slovenském pomezí. Česká část masivu spadá do katastru obce Strání ve Zlínském kraji.

Co lze na Velké Javořině vidět?

Vrcholovou krajinu tvoří rozlehlá louka, vysílač a na slovenské straně Holubyho chata. V okolí se nachází také pralesovitě působící bučiny, horské louky, vzácné rostliny a při dobré viditelnosti výhled na Velký Lopeník.

Jak dlouhý je okruh z Květné přes Velkou Javořinu?

Okruh z Květné přes vrchol a přírodní rezervaci měří podle obecních údajů 12,7 kilometru a zabere přibližně pět hodin bez delších přestávek.

Jaké další trasy na Velkou Javořinu článek popisuje?

Delší trasa vede z prostoru Hrabiny přes Kamennou boudu a místo U Bětina Javora na vrchol, dále k Holubyho chatě a přes Květnou do Strání. Celkem měří přibližně 15,5 kilometru.

Jaká pravidla platí v Národní přírodní rezervaci Javorina?

V rezervaci je nutné držet se značených cest, nepoškozovat vegetaci a nerušit zvířata. Před výpravou je vhodné ověřit také stav značení, případná omezení a možnosti parkování.

Další objevy v okolí obce Strání

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Dvorana, kterou si Stráňané vystavěli sami

Ve Strání vyrostla v letech 1926–1927 kamenná dvorana, která měla obci nabídnout místo pro setkávání, divadlo i další společenský život. Její příběh připomíná nejen náročnou svépomocnou stavbu, ale také ztracenou oponu s místním kostelem a krojovanými obyvateli.

16. října 2026, 02:21 Číst článek

Akce v okolí obce Strání

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.
17. 10. 2026

Kopanická výšivka ožije ve Starém Hrozenkově. Malý workshop nabídne i pohled do života Moravských Kopanic

Ve Starém Hrozenkově se na podzim uskuteční komorní workshop kopanické výšivky. Účastnice čeká celodenní praktická práce, individuální vedení i přednáška s prezentací o Moravských Kopanicích – regionu, kde lidová kultura dodnes zůstává živou součástí místní identity.

25. září 2026, 06:03 Číst článek