Velkobílovický kostel Narození Panny Marie na sebe upozorní mohutnou věží. Jeho zajímavost ale nekončí u barokní siluety. V předsíni pod věží se dochovala renesanční votivní deska spojená s rodem Žerotínů a historie stavby nabízí otázku, na kterou se nedá odpovědět úplně jednoznačně: vznikl dnešní kostel přestavbou starší budovy, nebo byl v 60. letech 18. století postaven znovu?
Na návrší nad městem
Kostel stojí na mírném návrší zvaném Tabačov. Je jednolodní a orientovaný, tedy s kněžištěm obráceným k východu. To zakončuje polygonální závěr, na jižní straně k němu přiléhá sakristie a na severní patrová kaple. Západní průčelí uzavírá čtyřboká věž, která zároveň tvoří hlavní vstup do chrámu.
Právě spojení výrazné věže s členěním kolem kněžiště dává stavbě její charakter. Patrová kaple je v dispozici kostela neobvyklým prvkem; do horní části vede točité schodiště. I bez znalosti složitých stavebních dějin tak návštěvník vnímá, že nejde jen o jednoduchou barokní síň.
Starší modlitebna, nebo novostavba?
Ve Velkých Bílovicích existoval kostel už ve 14. století. V pozdějších dějinách se v příběhu místa objevuje bratrská modlitebna spojovaná s Janem mladším ze Žerotína. Podle jednoho výkladu byla starší stavba roku 1765 zbořena a dnešní kostel vznikl úpravou modlitebny. Jiná interpretace, opírající se o stavební zjištění z roku 1994, hovoří o novostavbě z let 1764–1765.
Bezpečné je tedy říci, že současná podoba se ustálila kolem roku 1765, nikoli však bez výhrad rozhodnout, zda šlo o přestavbu, nebo novou budovu. Právě tato nejistota připomíná, že dějiny památek se někdy skládají z různých vrstev a výkladů. Barokní kostel přitom navazuje na místo, jehož sakrální historie je o několik staletí starší.
Renesanční Žerotínové pod barokní klenbou
Nejvýraznější renesanční stopu lze najít vlevo v předsíni pod věží. Votivní deska připomíná Jana mladšího ze Žerotína a jeho manželku Kunhutu, zvanou Kunka, z Boskovic. Jsou na ní jejich erby a část nápisu. Deska tak propojuje barokní interiér s dobou, kdy zdejší panství a jeho dějiny formovali Žerotínové.
Se stejným rodem se spojuje také hrobka pod kněžištěm. Prameny se však rozcházejí v tom, kdo ji zřídil a kdo v ní mohl být pohřben: uvádějí Jana mladšího ze Žerotína s manželkou, ale také Ladislava Velena ze Žerotína a jeho rodinu. Proto je namístě mluvit o hrobce spojované se Žerotíny, nikoli s jistotou určovat jejího stavebníka nebo pohřbené.
Kostel, který se proměňoval
Hlavní oltářní obraz zachycuje Narození Panny Marie a podle regionálních údajů byl vysvěcen roku 1784. O rok později získal kostel varhany, které sloužily až do roku 1952, kdy je nahradil nový nástroj. Další důležitou etapou byly opravy v letech 1888–1892, zachycené v místních historických záznamech.
Kostel tak není jen jednorázovým dokladem barokního stavitelství. Jeho dnešní podobu utvářely také pozdější opravy a vybavení, zatímco renesanční deska připomíná starší šlechtickou kapitolu. Při návštěvě Velkých Bílovic stojí za to zastavit se nejen před hlavním průčelím, ale také v předsíni, kde se tato časová vrstva zachovala.
Kostel najdete na adrese Žerotínovo náměstí 232. Přístup do interiéru je vhodné plánovat podle bohoslužeb a aktuální možnosti vstupu si před cestou ověřit u farnosti.