Nejdřív se tu konalo svěcení, teprve potom se stavba ubírala k dokončení. Barokní kostel svatých Andělů strážných ve Veselí nad Moravou byl vysvěcen 25. října 1739, ačkoli ještě nebyl hotový. Celý chrámový projekt se uzavřel až roku 1764. Dlouhá výstavba je jedním z klíčů k jeho příběhu – stejně jako vazba na servitský klášter, který kdysi tvořil významnou součást města.
Klášter, který rostl spolu s kostelem
Počátky kláštera spadají do roku 1714, kdy vznikla zakládací listina. Stavbu areálu zahájili roku 1717 Želečtí z Počenic a první servité přišli do Veselí v roce 1732. Kostel tak nevznikal jako samostatná stavba, ale jako duchovní střed někdejšího klášterního areálu.
Jednotlivé letopočty zachycují různé etapy. Vysvěcení v roce 1739 předběhlo dokončení chrámu; rok 1764 se pojí s dovršením celého projektu, včetně pozdější výzdoby a dostavby věží. Rozmezí let 1717 až 1764 proto dobře vystihuje, jak dlouho se podoba kostela a kláštera postupně utvářela.
Osmiboká loď a výmluvné průčelí
Chrám je jednolodní a orientovaný, jeho centrální loď má protáhlý osmiboký půdorys. Západní průčelí rámují dvě věže a nabízí řadu detailů, které stojí za pozornější pohled. Vedle erbu zakladatelů jsou na něm sochy andělů: jeden drží sloup, druhý zlacený meč. Motivy odkazují k zasvěcení kostela i k lidem, kteří jeho vznik podpořili.
Nad hlavním portálem je latinský nápis „LoCVs HIC SIt DoMVs OratIonIs“. Jeho písmena ukrývají chronogram, který odkazuje k roku 1764. Průčelí tak připomíná nejen náboženské poslání stavby, ale i okamžik, kdy se dlouhé budování chrámu završilo. Při návštěvě se vyplatí nespěchat rovnou dovnitř a chvíli věnovat právě těmto vnějším znakům.
Maulbertschův obraz i hrobka Chorinských
Hlavní oltář zdobí obraz svatých Andělů strážných od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche. Je to jeden z nejvýraznějších uměleckých prvků interiéru a připomínka, že kostel nebyl jen stavebním projektem, ale také místem, pro které vznikala hodnotná výzdoba.
V chrámu se nachází také hrobka rodu Chorinských z Ledské. Její architektonickou úpravu provedl roku 1843 Franz Schleps. Hrobka tak přidává k baroknímu příběhu kostela další kapitolu z pozdějších dějin Veselí a jeho šlechtických rodů.
Od servitů k dnešní farnosti
Servitský klášter zrušila za své vlády Marie Terezie? Ne, k jeho zrušení došlo za vlády Josefa II. v roce 1784. Někdejší klášterní prostory nezůstaly bez využití: část dnes slouží městskému úřadu a další část farnosti. Ve farní zahradě jsou k vidění také dvoje sluneční hodiny.
Kostel je dnes aktivním farním chrámem a městské muzeum jej řadí mezi nejhodnotnější stavby pozdního baroka na jižní Moravě. Možnosti prohlídky se mohou řídit bohoslužbami a aktuálním provozem, proto je vhodné se před návštěvou informovat u Římskokatolické farnosti Veselí nad Moravou. Ať už se podaří nahlédnout do interiéru, nebo si stavbu prohlédnete zvenčí, její příběh se dá číst v neobvyklé půdorysné podobě, na průčelí i v letopočtech, které připomínají téměř půlstoletí budování.