Věž hradu Neuberg v Podhradí měla vchod vysoko nad terénem. Kdo se chtěl dostat dovnitř, musel kdysi vystoupat po žebříku nebo přístupové lávce. Toto nezvyklé řešení nebylo samoúčelné: válcová věž mohla při obléhání sloužit jako poslední útočiště obránců. Dnes láká návštěvníky především jako dochovaný pozůstatek hradu a vyhlídkový cíl v krajině Ašska.
Hrad na skále nad Ašským potokem
Neuberg stojí na skalním ostrohu nad levým břehem Ašského potoka, asi 3,5 kilometru severoseverovýchodně od Aše. Jeho poloha dobře vysvětluje, proč zde vzniklo opevněné sídlo: skalnaté místo nad údolím nabízelo přirozenou ochranu i přehled nad okolím. Hrad založili švábští Neubergové pravděpodobně na počátku 13. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1288; v pramenech se objevuje také pod jménem Neiperg.
Věž je vysoká téměř 22 metrů. Vstup se nachází přibližně osm metrů nad zemí, takže přístup do jejího nitra byl snadno bránitelný. Věž tak nebyla jen výraznou dominantou hradu, ale i důmyslnou součástí obrany. Když se nepřítel dostal do areálu, obránci se mohli stáhnout dovnitř a odstranit nebo znepřístupnit cestu ke vchodu.
Od Neubergů k panství Zedtwitzů
Dějiny hradu jsou úzce spojené s rodem Zedtwitzů, který postupně získal na Ašsku významné postavení. Podhradí zdědil Konrád ze Zedwitz roku 1392 a hrad se stal centrem jejich panství. Odtud se rozšiřoval jejich vliv v ašském území. Když se dnes návštěvník dívá na osamělou věž, může si proto představit nejen vojenské sídlo, ale i správní a mocenské centrum, kolem kterého se po staletí utvářel život zdejšího kraje.
Z hradu se zachovalo víc než jen jeho nejvyšší stavba. V areálu jsou patrné části obvodového opevnění a příkop, archeologický výzkum doložil také sklepy a pozůstatky pivovarského zařízení. Mezi nálezy patří keramika, hroty kopí i čtyři mince datované do let 1443 až 1480. Tyto drobné předměty připomínají každodennost místa: vedle obrany se tu vařilo, skladovalo a obchodovalo.
Ruiny, zámky a proměny Podhradí
Po zániku hradu se v Podhradí objevila nová sídla Zedtwitzů. Horní zámek vznikl roku 1752 a při jeho stavbě byl využit materiál z hradních ruin. Budova později vyhořela, v roce 1902, a z někdejších zámeckých staveb se do současnosti dochovala pouze stará hradní věž. Právě v ní se tak potkávají dvě různé etapy zdejší historie: středověké opevněné sídlo i pozdější zámecké panství.
Areál dnes patří obci Podhradí, která jej postupně obnovuje. Návštěva stojí za to i bez výstupu na věž: terénní pozůstatky, zbytky zdiva a poloha na skalním ostrohu pomáhají číst někdejší podobu hradu přímo v krajině. Místo je zároveň klidnou zastávkou při poznávání Ašska, kde se historie neukazuje jen v muzeích, ale také v podobě, kterou jí zanechala příroda a čas.
Výhled a praktická poznámka k návštěvě
Věž je hlavním vyhlídkovým cílem areálu, její přístupnost však může záviset na aktuálním režimu. Podle dostupných informací není volně otevřená a pro vstup je třeba zapůjčit klíč. Před cestou je proto rozumné ověřit si přímo u obce, jaký způsob návštěvy právě platí. Samotný hradní areál lze prozkoumat i zvenčí, bez výstupu do věže.
Neuberg zaujme především kombinací výjimečně řešené obranné věže, příběhu Zedtwitzů a stop, které zůstaly rozptýlené v terénu. Je to cíl pro ty, kdo mají rádi místa, kde lze středověkou minulost nejen číst na informační tabuli, ale také si ji představit podle samotné krajiny.