Od strážního hradu k šlechtickému sídlu
Na okraji Šumavy stojí rozsáhlý areál, jehož nejstarší příběh se začal psát nejspíše v polovině 13. století. Vimperský hrad tehdy chránil stezku z Bavorska do Čech a společně s městem a pozdějším opevněním Haselburg tvořil důležitý obranný celek. Haselburg vznikl v 15. století jako reakce na rozvoj dělostřelby a dodnes připomíná, že zdejší hrad nebyl od světa oddělenou pevností, ale součástí širšího systému.
V 16. století se Vimperk dostal do rukou Rožmberků a jeho podoba se začala měnit. Obranný hrad postupně doplňovalo pohodlnější sídlo. Výraznou proměnu přinesli Novohradští z Kolovrat, kteří na počátku 17. století nechali přestavět Horní zámek a vybudovat renesanční Dolní zámek s půdorysem ve tvaru písmene U. V roce 1719 přešel areál ke Schwarzenbergům. Po požáru způsobeném úderem blesku v roce 1857 pak následovala obnova, která výrazně ovlivnila dnešní vzhled Horního zámku.
Stavba, v níž jsou vidět dějiny
Vimperk je zajímavý také tím, že jednotlivé vrstvy jeho vývoje nezůstaly ukryté pod jednotnou novodobou úpravou. V areálu se potkává gotické jádro, renesanční přestavba, barokní zásahy i podoba po požáru. Zejména Dolní zámek může působit jako učebnice stavebních dějin. V některých prostorách jsou stále patrné pozdější přepážky a zazdění, které měnily původní renesanční dispozici.
Mimořádně cenný je renesanční sál s malovaným záklopovým stropem o ploše přibližně 250 metrů čtverečních. Národní památkový ústav jej označuje za unikátní v evropském kontextu. Právě tento prostor má být jedním z hlavních důvodů, proč se další obnova soustředí na Dolní zámek. Podle nejnovějšího plánu se zahájení prací očekává na podzim 2026, jejich předpokládaný objem činí zhruba 100 milionů korun.
Proměna, kterou lze sledovat na místě
Po desetiletích chátrání převzal zámek v roce 2015 Národní památkový ústav. Dlouhodobý projekt nazvaný Probouzení zimního zámku se nezaměřuje pouze na opravu fasád a střech. Jeho součástí je také nové návštěvnické zázemí, moderní muzeum a prohlídkové trasy, které dávají jednotlivým částem areálu srozumitelný příběh.
První etapa probíhala v letech 2017 až 2021 a stála 137 milionů korun. Obnova se dotkla části interiérů a fasád Horního zámku, renesančních stropů, secesních výmaleb i dřevěných konstrukcí. Restaurátoři se věnovali také 356 předmětům. Druhá etapa, podle sdělení NPÚ z 31. srpna 2026, probíhala v letech 2023 až 2026. Zaměřila se mimo jiné na střechy, krovy, fasády, Černou bránu, správní zázemí a Hodinovou věž.
Právě Hodinová věž přinesla při opravě zajímavá odhalení. Pod novějšími vrstvami se objevily pozůstatky malovaných nároží, gotického arkýře a renesančního portálu. Do jedné z makovic byla v srpnu 2026 vložena nová časová kapsle. Zároveň se našla starší schránka z roku 1858, uložená krátce po ničivém požáru a obsahující listiny a mince.
Muzeum, které vysvětluje Šumavu
V zámeckém areálu sídlí Muzeum Vimperska už od roku 1961. Dnešní expozice nepřipomíná pouze dějiny samotného sídla, ale také svět kolem něj. Věnuje se místnímu knihtisku, sklářství, dřevařství, lovu, Zlaté stezce i každodennosti ve 20. století. Nechybí ani téma železné opony, které k příběhu šumavského pohraničí neodmyslitelně patří.
Výraznou stopu ve vimperské historii zanechal tiskař Johann Steinbrener. Muzeum připomíná rovněž zdejší lidové prostředí a významná díla spojená se Šumavou. Pozornost si zaslouží první vydání Váchalovy knihy Šumava umírající a romantická. Nejde přitom jen o vzácný exponát, ale o symbol způsobu, jakým umělci i obyvatelé regionu vnímali zdejší krajinu a její proměny.
Výlet za zámek
Prohlídka Vimperka může pokračovat mimo hlavní zámecké budovy. K historickému okrsku patřily také hospodářské dvory, špitál, městské opevnění, Haselburg a obora. Z obory se dochovaly části historické cestní sítě a dvě vyhlídky. Její návrat k původnímu loveckému účelu se neočekává; do budoucna se spíše uvažuje o zpřístupněném lesoparku a klidové zóně propojené se zámkem a městem.
Návštěvníci si dnes mohou vybrat mezi trasou Horního zámku, muzeem a v sezoně také Dolním zámkem. Nádvoří bývají v otevírací době přístupná volně, konkrétní provoz se však mění podle části roku a průběhu obnovy. Zámek je vzdálen přibližně 12 kilometrů od Boubína a 20 kilometrů od Kvildy. Z vlakového nádraží k němu vede červená turistická značka dlouhá asi 2,2 kilometru. Vimperk tak nabízí výlet, při němž není cílem pouze jedna památka, ale celý příběh města na šumavské hranici.