Na svahu vrchu Vlčice se dochoval les, který vyniká stářím i přirozenou strukturou. Některé buky jsou starší než 250 let a mezi živými stromy zůstávají vývraty, zlomené kmeny, dutiny i tlející dřevo. Právě díky tomu patří Vlčice k nejcennějším ukázkám starých bučin ve Šluknovském výběžku.
Přírodní památka má rozlohu 27,3 hektaru a leží v nadmořské výšce přibližně 420 až 485 metrů. Samotný vrch Vlčice dosahuje 512 metrů. Přestože se lokalita často spojuje se Šluknovem, z hlediska správního členění se nachází na území obce Staré Křečany.
Les, který zůstal blízko přírodě
Chráněné území tvoří především acidofilní bučiny, tedy lesy s převahou buku na kyselejších půdách. V některých částech přecházejí ke květnatým bučinám. Ve vyšších polohách se k buku výrazněji přidává javor klen, jinak je však zdejší porost pozoruhodně jednotný svou přirozenou skladbou.
Cennost Vlčice nespočívá pouze v počtu starých stromů. Důležitá je také mozaika různých stádií jejich života a rozkladu. Odumírající větve, duté kmeny a dřevo ležící na zemi poskytují úkryt i potravu houbám, mechorostům a bezobratlým. Zároveň zadržují vodu a pomáhají udržovat pestré prostředí pro další obyvatele lesa.
Tlející dřevo proto není známkou zanedbané údržby. V přírodní památce je součástí toho, co má být chráněno. Návštěvníci by s ním neměli manipulovat a měli by se vyhnout také vstupu do stromových dutin.
Výr, datel i lejsek malý
Staré stromy s dutinami přitahují ptáky, kteří v běžně obhospodařovaných lesích často postrádají vhodná místa k hnízdění. Při ornitologických průzkumech bylo na lokalitě zaznamenáno 59 druhů ptáků, z nichž 18 patřilo mezi zvláště chráněné.
Mezi významné druhy patří například holub doupňák, sýc rousný, lejsek malý, datel černý a žluna šedá. Pozoruhodnými obyvateli jsou také výr velký, ořešník kropenatý, dlask tlustozobý nebo pěvuška modrá. Jejich výskyt souvisí s věkem lesa, množstvím dutin i s dostatkem hmyzu.
Bohatý je také svět brouků. Průzkum z roku 2022 zde potvrdil 303 druhů z padesáti čeledí. Část z nich je vázána přímo na mrtvé dřevo, jiné vyhledávají stromové dutiny. Mezi významné nálezy patří například Aeletes atomarius, Euplectus sparsus nebo Grynocharis oblonga. Celkem 45 zjištěných druhů bylo zařazeno na národní Červený seznam.
Od obavy z těžby k ochraně
O budoucnost starého porostu se začalo výrazněji mluvit v souvislosti s obavou z plánované těžby. Na výjimečnost místa upozornil dobrovolný strážce přírody Roman Neckář a následně se rozběhl proces vedoucí k vyhlášení ochrany.
Přírodní památka byla vyhlášena nařízením Ústeckého kraje v prosinci 2021. Právní účinnosti ochrana nabyla 12. února 2022. Jejím cílem je uchovat relikt starých lesních porostů přírodě blízké druhové skladby a podmínky pro druhy závislé na stárnoucím lese.
Staré bučiny přitom nejsou jen biologicky cenným místem. Podle regionálních materiálů bývala Vlčice také výletním místem šluknovského panstva. Na vrchol vedly udržované cesty, stávalo zde zastřešené posezení, studánka a ohniště. Z někdejšího výletního zázemí mělo zůstat kamenné torzo ohniště.
Výlet pro pozorné návštěvníky
K Vlčici se přichází z oblasti mezi Čítkovým mlýnem a Karlovým údolím. Nečeká tu však upravený lesopark ani pohodlná vycházková trasa. Terén je kopcovitý, kamenitý a místy obtížně schůdný. Vývraty, balvany a nerovnosti vyžadují pevnou obuv a opatrný pohyb.
Protože se chrání také hnízdící ptáci a citlivé struktury starého lesa, je vhodné chovat se tiše, zejména v době hnízdění, a zůstávat ohleduplně mimo nejcitlivější místa. Pozorování vzácných druhů není při běžné návštěvě zaručeno. Odměnou však může být samotný dojem z lesa, který nemusí působit upraveně, aby byl krásný a cenný.