Pod nohami cínové křtitelnice se skrývaly dvě barokní mariášové karty. Nebyly tam odloženy jako zapomenutá hra: někdo jimi kdysi improvizovaně zpevnil poškozené nohy nádoby. Při restaurování se v jiné části objevil také útržek ručně psaného vzkazu ukrytý v sošce sv. Václava. Právě takové drobnosti dnes přibližují minulost kostela sv. Václava v Horním Studenci na Vysočině.
Křtitelnice, která se vrátila do kostela
Cínová křtitelnice pochází z poloviny 17. století. Má šestibokou nádobu, tři zdobné nohy a víko zakončené figurou sv. Václava. Její tvar může působit starobyleji, než napovídá datování: podobný, středověce pojatý typ se vyráběl ještě v baroku.
Před obnovou byla křtitelnice dlouhodobě ve špatném stavu. V minulosti dostala nátěry stříbřenkou a jedna z nohou byla opravena neodborně. Část původních dílů už nešlo znovu použít. Po restaurování v letech 2024 až 2025 se předmět v červnu 2025 vrátil do kostela na novou kamennou podstavu; povrch získal jemnou patinu. Do nádoby byla vložena nová skleněná schránka s víkem, aby ji bylo možné znovu využívat při křtech.
Vzkaz ze sošky se zachoval jen zčásti. Několik čitelných slov je v němčině a latině, původ textu se odhaduje na 18. nebo počátek 19. století. Přesné datum určit nelze. Karty nalezené v koulích pod orlími drápy na nohách zase dokládají, jak se lidé snažili cenný předmět udržet v provozu i za použití jednoduchých prostředků. Část dílů, které při obnově nebylo možné využít, zůstává uložená v kostele; jejich případné vystavení v muzeu v Chotěboři je zatím jen možností.
Dřevěná zvonice se dvěma historickými zvony
Kostel stojí na návrší v areálu bývalého hřbitova. Severně od něj se zvedá samostatná dřevěná zvonice, čtyřboká a stupňovitá, s výrazně štíhlou siluetou. Její vznik se odhaduje na druhou polovinu 18. století. Zároveň byly datovány některé trámy do let 1705 a 1706. Nejde o rozpor: letopočty se vztahují ke konkrétním částem konstrukce, nikoli nutně k době vzniku celé zvonice, a jiné trámy mohou být ještě starší.
Ve zvonici byly v roce 2023 dva historické zvony. Větší nese letopočet 1583, menší je podle místního správce ještě starší. Další zvony v minulosti odvezly válečné rekvizice. Zvoní se ze zvýšené podesty, na kterou vedou dřevěné schody. Zvonice tak není jen působivou siluetou vedle kostela, ale také místem, kde je stále patrný původní způsob obsluhy zvonů.
Horní Studenec, ne Horní Studénky
Při plánování výletu se vyplatí pohlídat podobný název. Kostel a zvonice neleží v Horních Studénkách na Šumpersku, nýbrž v Horním Studenci, který je částí Ždírce nad Doubravou v Kraji Vysočina. Jde o společný památkově chráněný areál kostela, hřbitova, ohradní zdi a zvonice.
Místo spojuje sakrální architekturu s příběhy, které se do velkých dějin obvykle nevejdou: s opravou pomocí hracích karet, útržkem dávného vzkazu i zvony, z nichž jeden pamatuje 16. století. Přístup dovnitř zvonice ani pravidelné prohlídky nejsou potvrzené, proto je vhodné si případnou návštěvu předem ověřit u Turistického informačního centra Ždírec nad Doubravou.