Za novorománským vzhledem kostela Zvěstování Panny Marie se skrývá svět, který návštěvníka překvapí množstvím barev a detailů. Malby světců a biblických postav, ornamenty i latinské nápisy proměňují interiér v osobitou ukázku beuronského umění. Právě na něj se zaměřuje komentovaná prohlídka kostela a bývalého kláštera sv. Gabriela na pražském Smíchově.
Kostel, který zvenčí leccos neprozradí
Klášterní komplex vznikl v letech 1888 až 1891 jako ženský benediktinský dům beuronské kongregace. Jeho zakladatelkou a mecenáškou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Sporck, podle níž se vžil název kláštera i označení sv. Gabriela. Samotný kostel je zasvěcen Zvěstování Panny Marie.
Vnější podoba stavby vychází především z novorománské architektury. Beuronský umělecký styl se naplno uplatnil až uvnitř. Na výzdobě se podílel Peter Desiderius Lenz, zakladatel Beuronské umělecké školy, i samotné sestry. Malířská výzdoba vznikala postupně a její jednotlivé části propojují náboženské motivy s geometrickým řádem a dekorativními vzory.
Malby, legendy a Pieta nad kruchtou
V kostele se objevují biblické výjevy, postavy světců i příběhy ze života svatého Benedikta, zakladatele benediktinského řádu. Součástí výzdoby jsou také latinské citáty a ornamenty. Nejde tedy jen o soubor obrazů, ale o promyšlený celek, v němž se náboženský obsah prolíná s architekturou a vybavením kostela.
Zvláštní pozornost poutá Lenzova Pieta nad kruchtou. Když sestry dostaly požadavek, aby byla odstraněna, malbu podle dostupných informací pouze zakryly. Díky tomu nebyla zničena a její příběh patří k pozoruhodným kapitolám místa. Kostel má dvě lodě a dochoval se v něm také původní mobiliář, který doplňuje celkový dojem z interiéru.
Za hranici kostelní lodi
Prohlídka se nemusí omezit pouze na prostor přístupný běžným návštěvníkům kostela. Podle aktuálního programu mohou být součástí také některé historické části kláštera: přepažený chór sester, kapitulní síň, rajská zahrada, refektář nebo knihovna. Právě oddělený chór připomíná, že klášterní kostel měl svou veřejnou část i prostor určený řeholnicím.
Benediktinské sestry prodaly areál v roce 1919 Ministerstvu pošt a telegrafů a odešly do Rakouska. Kostel si řád vymínil zachovat pro bohoslužby. Dnes nese celý areál jméno Gabriel Loci a slouží také kulturním a soukromým akcím. Historické prostory tak mají vedle své původní sakrální funkce i současné využití.
Prohlídka v Praze 5
Jednodenní komentovaná prohlídka je podle zveřejněných údajů naplánována na sobotu 28. listopadu 2026 od 14.15. Sraz má být před kostelem na adrese Holečkova 106/10 v Praze 5 a počítá se přibližně s hodinou programu. Kapacita je omezená; konkrétní cenu, dostupnost vstupenek i rozsah zpřístupněných míst je proto vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.
V klášterních prostorách může být chladněji a světla nemusí být všude dostatek, proto se hodí teplejší oblečení i nabitý telefon. Pokud se návštěvník zajímá o sakrální umění, architekturu nebo pražské příběhy, které se skrývají mimo obvyklé turistické trasy, Gabriel Loci nabízí nevšední pohled na všechny tři oblasti najednou.