O místě
Frantův vodní mlýn stojí v údolí Manětínského potoka nad jeho soutokem s Lučním potokem. Areál tvoří obytný dům s bývalou mlýnicí, pila, chlévy, chlívky, stodola a další drobné hospodářské stavby, které obklopují dvůr ve svahu. K mlýnu patří také přibližně kilometr dlouhý náhon, jenž přiváděl vodu z Manětínského potoka a dále procházel pod dvorem. Na jižní straně areálu se dochovala pila se zděným přízemím a bedněným patrem, vjezd do dvora zvýrazňuje pilířová brána.
Mlýn je v Brdu písemně doložen už roku 1672. V roce 1730 byl uváděn jako obecní mlýn s jedním kolem poháněným nestálou vodou. Později se rozšířil – roku 1872 měl dvě mlýnská složení a jednu pilu. Podoba většiny dochovaných budov pochází pravděpodobně z 19. století, chlévy jsou datovány rokem 1897. Od druhé světové války mlýn neslouží svému původnímu účelu. Hodnotu areálu tak dnes představuje nejen samotná mlýnice, ale i zachované hospodářské zázemí a vodní náhon, které připomínají někdejší fungování mlýnského provozu.
Mlýn je v Brdu písemně doložen už roku 1672. V roce 1730 byl uváděn jako obecní mlýn s jedním kolem poháněným nestálou vodou. Později se rozšířil – roku 1872 měl dvě mlýnská složení a jednu pilu. Podoba většiny dochovaných budov pochází pravděpodobně z 19. století, chlévy jsou datovány rokem 1897. Od druhé světové války mlýn neslouží svému původnímu účelu. Hodnotu areálu tak dnes představuje nejen samotná mlýnice, ale i zachované hospodářské zázemí a vodní náhon, které připomínají někdejší fungování mlýnského provozu.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors