O místě
Výklenková kaple sv. Apolónie stojí u jižního okraje Cítolib v zatáčce silnice směrem na Brloh. Drobná sakrální stavba vznikla v 18. století a patří k pozoruhodným pozdně barokním památkám obce. Je zděná, omítnutá a krytá prejzovou střechou. Její půdorys je obdélný, ale vlnivě utvářený, a díky výrazně převýšenému průčelí působí kaple monumentálněji, než by odpovídalo jejím rozměrům.
Otevřený výklenek v průčelí lemuje dvojice polosloupů a pilastrů s kompozitními, volutově zdobenými hlavicemi. Nad nimi se uplatňuje přerušené kladí a obloukový záklenek, jehož vrchol původně zdobila kartuš s fundátorským erbem. Bohatá štuková výzdoba podtrhuje dynamický barokní charakter stavby. Vnitřek zaklenutý polokupolí zdobí dochované a restaurované fragmenty nástěnných maleb.
Kapli nechala podle tradice roku 1748 postavit Josefína, respektive Josefa Šporková, třetí manželka hraběte Arnošta Karla Pachty. Měla sloužit jako prosba ke svaté Apolónii za její uzdravení. Ani lázeňský pobyt v Teplicích jí však nepomohl a hraběnka roku 1750 zemřela. Kaple je dnes výrazným historickým prvkem veřejného prostoru Cítolib.
Otevřený výklenek v průčelí lemuje dvojice polosloupů a pilastrů s kompozitními, volutově zdobenými hlavicemi. Nad nimi se uplatňuje přerušené kladí a obloukový záklenek, jehož vrchol původně zdobila kartuš s fundátorským erbem. Bohatá štuková výzdoba podtrhuje dynamický barokní charakter stavby. Vnitřek zaklenutý polokupolí zdobí dochované a restaurované fragmenty nástěnných maleb.
Kapli nechala podle tradice roku 1748 postavit Josefína, respektive Josefa Šporková, třetí manželka hraběte Arnošta Karla Pachty. Měla sloužit jako prosba ke svaté Apolónii za její uzdravení. Ani lázeňský pobyt v Teplicích jí však nepomohl a hraběnka roku 1750 zemřela. Kaple je dnes výrazným historickým prvkem veřejného prostoru Cítolib.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors