431 článků
Sokolovna ve Studenci bude v neděli 6. prosince 2026 patřit předvánočnímu koncertu Vlčnovjanky. Krojovaná dechová hudba ze Slovácka nabídne příležitost na chvíli zpomalit a zaposlouchat se do lidové muziky, která se v adventním čase dobře potkává s místním prosincovým programem.
V Mrákotíně se kámen nestal jen surovinou, ale součástí místního příběhu. Expozice v budově městyse ukazuje nástroje, fotografie i pracovní přístřešek kameníků a připomíná mimořádnou cestu žulového monolitu, který dnes stojí na Pražském hradě.
Na cestě z telčského náměstí přes hráz Štěpnického rybníka stojí brána, která připomíná dvě podoby městské obrany. Její renesanční podoba souvisí s přestavbou zámku, zatímco starší vstup chránil příkop a zvedací most. Dolní brána tak vypráví příběh o městě sevřeném hradbami i vodou.
Na návrší nad Pelhřimovem stojí novogotická kaple, jejíž příběh sahá až do 17. století. Po městské obnově se sem vrátil také původní hlavní oltář a památka dnes vedle svého historického významu slouží i kulturním a společenským setkáním.
Čuboňov na česko-slovenském hřebeni není vrcholem, kam se míří za rozhledem. Zalesněný kopec mezi Malým a Velkým Polomem je spíš nenápadným bodem delší túry, která vede klidnou krajinou Beskyd. Výlet lze naplánovat z Horní Lomné, samotný vrchol ale leží na slovenské straně hranice.
Růže a letopočet 1629 nad průjezdem připomínají proměnu telčské Horní brány. Ta však nebyla jen samostatným vstupem do města: někdejší obranu tvořily dva průjezdné objekty, příkopy i mosty. Jejich příběh se dá číst přímo při procházce Palackého ulicí.
Ve Vavřínové zahradě v Hybrálci lze odpočívat na lůžku umístěném přímo nad včelími úly. Apidomek nabízí neobvyklý způsob, jak vnímat včelařství bez přímého kontaktu se včelami, a zároveň láká k procházce zahradou plnou bylin, ovoce a zeleniny.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na zalesněném vrcholu Žďárských vrchů se ukrývá rulový skalní útvar, jehož původ místní pověst připisuje čertovi. Přírodní památka Tisůvka u Cikháje ale vypráví především o síle mrazu, který po tisíciletí přetvářel zdejší horniny.
Pod hradem Sádek u Kojetic se réva pěstuje v kraji, který si většina lidí s vinařstvím nespojuje. Vinařská stezka tu představuje čtyři desítky odrůd a může být příjemným začátkem výletu spojeného s ochutnávkou, restaurací i krajinou na pomezí Vysočiny a Znojemska.
Okružní stezka z Okrouhlice do Lipnice nad Sázavou a zpět vede krajem, který Jan Zrzavý dobře znal a maloval. Deset zastavení nabízí příležitost dívat se na zdejší kopce, obce a výhledy nejen jako na kulisu výletu, ale také jako na možnou inspiraci malíře.
Na mírném návrší západně od Nové Říše stojí v remízku drobná památka, která snadno unikne pozornosti. Pozdně gotická boží muka z 16. století však vynikají propracovanou lucernovou kaplicí a připomínají někdejší křížení cest v krajině Vysočiny.