Výlety, akce, zajímavá místa, historie a příběhy z obce Lubenec a jejího okolí.
Na vrchu Vochlice mezi Libyní a Mlýnci stojí jedna z nejzajímavějších historických rozhleden v západních Čechách. Kamenná věž z roku 1881 připomíná hradní stavbu, nabízí výhled k Vladaři i Rakovnické pahorkatině a její návrat mezi turistické cíle je příběhem místní vytrvalosti.
Na jižních svazích vrchu Kapucín u Ležek se ukrývá skalní městečko, které překvapí množstvím věží, soutěsek i vyhlídek. Kapucínské skály potěší pěší turisty hledající neokoukaný výlet i horolezce – místní masivy nabízejí desítky cest různých charakterů.
Na okraji Lužce u Vroutku stojí zámek, jehož dnešní romantická podoba ukrývá mnohem starší příběh. Areál prošel proměnou z poplužního dvora v reprezentativní sídlo, po válce však chátral a stal se i filmovou kulisou Vláčilovy Adelheid. Dnes jej soukromý majitel postupně zachraňuje.
Zámek Chyše na Karlovarsku není jen romantická novogotická stavba. V jeho zdech se potkává historie rodu Lažanských, pobyt mladého Karla Čapka, barokní umění i obnovená pivovarnická tradice, díky níž lze návštěvu zakončit u piva a jídla v historickém areálu.
Na ostrožně vrchu U střelnice nad říčkou Střelou se dochovalo místo, které kdysi chránily prudké svahy a mohutný val. Hradiště u Chyše dnes nepřipomínají zdi ani věže, ale především nenápadné terénní pozůstatky a poloha v krajině Vladařské vrchoviny.
V pátek 23. a sobotu 24. října 2026 se státní zámek Krásný Dvůr otevře návštěvníkům i po setmění. Strašidelná cesta nabídne podle zveřejněných informací mírnější pohádkovou trasu i dobrovolný hororový úsek. Večerní zážitek doplní historie barokního sídla a rozlehlého krajinářského parku.
Večerní prohlídka na zámku Manětín zavede návštěvníky k příběhům lidí, jejichž život skončil na popravišti pod Chlumskou horou. Program nazvaný „Na Manětínských stínadlech“ připomene místní dějiny hrdelního práva i otázku, nakolik byly tehdejší rozsudky spravedlivé.
Barokní areál Mariánské Týnice se na podzim 2026 stane kulisou výstavy věnované plzeňskému malíři, sochaři a muzejnímu konzervátorovi Miroslavu Zikmundovi. Jeho obrazy otevírají svět snových krajin, pohádkových výjevů, romantismu, symbolů a magie.