Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Čechy.
Téměř tři kilogramy zlata a stříbra, stovky mincí i unikátní zlatá toaletní souprava. Žatecký poklad patří k nejvýznamnějším raně středověkým depotům v Čechách a v Regionálním muzeu K. A. Polánka si jej návštěvníci mohou prohlédnout v mimořádně působivé pokladnici.
Třeboň vyrostla z malé osady v bažinaté krajině na jedno z nejvýraznějších měst jižních Čech. Její dnešní podobu utvářeli Rožmberkové, renesanční stavitelé i rybníkáři, jejichž dílo dodnes čteme v ulicích, na hrázích i v okolní krajině.
Na vrchu u Kaplice stojí rozhledna, která spojuje současnou architekturu s dávnou historií jižních Čech. Po 149 schodech se otevírá téměř kruhové panorama Šumavy, Novohradských hor, Kletě i Českobudějovické kotliny. Za mimořádně dobré viditelnosti se v dálce mohou objevit také Alpy.
V lese u Sloupu v Čechách čeká návštěvníky místo, které spojuje divadlo s krajinou způsobem, jaký se jen tak nevidí. Pískovcový masiv tu ukrývá zákulisí, svah slouží jako hlediště a letní představení dávají areálu nový život.
V Žeravicích u Přerova se psaly jedny z nejvýraznějších kapitol národní házené. Klub, založený za války jako Union Žeravice, se od venkovského hřiště propracoval až k třinácti titulům mistra republiky. Dnes pokračuje v házenkářské tradici především prostřednictvím moderního handballu.
Plzeňský vošouch není nic jiného než bramborák, přesto má v západních Čechách vlastní jméno i řadu podob. Smažené placky, pečená bramborová buchta s gothajem a kysané zelí z Křimic vyprávějí příběh kuchyně, která uměla z několika dostupných surovin připravit syté a výrazné jídlo.
Blatná nabídne ve čtvrtek 7. ledna 2027 večer plný známých melodií Karla Svobody. Koncertní projekt Ještě světu šanci dej spojí zpěv, živý taneční orchestr a videoprojekci s prostředím cenné funkcionalistické sokolovny, která dodnes slouží kulturnímu životu města.
Na skalnaté ostrožně nad potokem Hadovkou se dochovala zřícenina hradu Gutštejn, někdejšího sídla významného západočeského rodu. Mohutná věž, stopy několika přestaveb i okolní lesnatá krajina vyprávějí příběh sahající od středověkých konfliktů až k dnešní památkové péči.
Pod severním úbočím Novohradských hor stojí barokní kostel, pod jehož schodištěm vyvěrá pramen spojený s poutní tradicí. Dobrá Voda u Horní Stropnice ale není jen místem ztišení – nabízí také působivé výhledy, připomínku někdejších lázní a výlet ke Kraví hoře.
Milovické Mirakulum není jen dětské hřiště, ale rozsáhlý svět věží, lanových stezek, podzemních chodeb a vodních atrakcí. Kdo chce výlet okořenit ještě výrazněji, může vyrazit do sousedního Tankodromu nebo si vybrat některý z lanových parků ve Slapech, Kladně či Zbraslavicích.
Každé jaro vyrážejí turisté z Nového Bydžova směrem k Hrádku u Nechanic. Patnáctikilometrový Pochod za zdravím, známý také jako Pochod na Hrádek, se za desítky let proměnil v oblíbené regionální setkání, jehož cílem je jeden z nejpůsobivějších zámků východních Čech.
Na vrchu Děd nad Berounem stojí jedna z nejvýznamnějších rozhleden české turistické historie. Cihlová věž z roku 1893 byla první rozhlednou, kterou v Čechách vybudoval Klub českých turistů. Dnes čeká na opravu, okolní lesy však stále lákají k výletu.