Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Pomníky.
V Chotkových sadech stojí památník, který se vymyká běžné představě o pomníku spisovatele. Umělá skála, jeskyně, jezírko a mramorové postavy z děl Julia Zeyera tu vytvářejí romantickou scénu údajně inspirovanou Apollonovou grottou ve Versailles.
Na kruhovém objezdu u trutnovské obchodní zóny stojí bronzová postava, která na první pohled připomíná Krakonoše. Ve skutečnosti jde o Rýbrcoula – archaického ducha hor s jeleními parohy, orlí hlavou a zvířecími končetinami, jehož podoba vychází z historického vyobrazení ze 16. století.
Na severovýchodním svahu Poledníku ukrývá Šumava jedno z nejvýraznějších pozůstatků doby ledové. Prášilské jezero láká na morénovou hráz, horskou krajinu, pomník tragicky zesnulého studenta i pověst o dívce, která se prý vrací z jezerních hlubin.
V polích u Slavětína stojí zvláštní pískovcový kámen, který může být pozůstatkem pravěkého monumentu. Jeho příběh je ale méně jednoznačný, než napovídá označení menhir: podle místní pamětní knihy byl kámen vyorán jinde a na dnešní místo se mohl dostat až druhotně.
Před Vozovnou Slovany stojí nový pomník Františku Mlynaříkovi, řediteli plzeňských Elektrických podniků a iniciátorovi trolejbusové dopravy. Jeho příběh ale není jen o technickém pokroku. Za okupace pomáhal pronásledovaným a po válce se stal obětí obvinění, které ho hluboce zasáhlo.
Na Komenského náměstí v Litomyšli stojí neobvyklý památník Jana Amose Komenského: měděná zeměkoule o průměru dva a půl metru. Ve svých reliéfech vypráví o učencově životě a díle, zatímco její vlastní historie připomíná válečné odstranění i návrat na původní místo.
Uprostřed náměstí Svobody v Zákupech stojí monumentální barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Přibližně čtrnáct metrů vysoké dílo z pískovce vzniklo z podnětu vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské a dodnes patří k nejvýraznějším památkám města.
V ulici Na Splavě v České Třebové připomíná kamenný monument Gustava Habrmana, místního rodáka, novináře a politika, který se stal ministrem několika prvorepublikových vlád. Stojí na místě, kde kdysi býval jeho rodný dům – dnes už zaniklá chalupa čp. 62.
Nenápadná kaple u lovosického hřbitova stojí na místě spojeném s první bitvou sedmileté války na českém území. Připomíná osud rakouského generála Julia Caesara Radicattiho, padlé vojáky i dávnou podobu zdejší bitevní krajiny.
V parku pod přibyslavským zámkem stojí bronzový Jan Žižka z Trocnova na koni. Socha Bohumila Kafky vznikla jako menší varianta či zkušební odlitek k monumentu na pražském Vítkově a připomíná také místo, kde husitský vojevůdce završil svůj život.
V sedle mezi vrcholy Teplá a Drátník stojí kamenný monument připomínající mimořádný výkon českého horolezce Radka Jaroše. Výlet k němu lze spojit s návštěvou Drátenické skály, výhledy na Žďárské vrchy i pokračováním po značených cestách směrem k Devíti skalám.
Uprostřed Krakonošova náměstí stojí monument, který spojuje městskou historii s krkonošskou legendou. Krakonošova kašna vznikla na místě starší Dračí studny, její původní zinkovou sochu nahradil bronz a po rekonstrukci se k Pánu hor vrátili také ztracení permoníci.