Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
V parčíku za starou radnicí v Bystřici nad Pernštejnem se mezi kovovými listy vznáší červené srdce. Plastika Miloše Šedivého propojuje příběh města s evropskou symbolikou a zve nejen k prohlídce, ale také k poslechu. Její podoba i zvuk se přitom staly předmětem veřejné debaty.
U osady Jizerka se krajina mění v mokřadní svět rašelinišť, kleče a drobných jezírek. Národní přírodní rezervace nabízí setkání s přírodou, která se přizpůsobila kyselé půdě i podmáčenému terénu, a naučná stezka Tři Iseriny přidává výhledy na Bukovec i možnost pokračovat přes hranici do Polska.
Na severní straně historického náměstí v Jemnici se potkávají gotické stavební prvky, renesanční přestavba i barokní výzdoba. Kostel sv. Stanislava stojí za návštěvu také kvůli štíhlé věži: pokud se ji podaří navštívit po domluvě, čeká na jejím ochozu výhled do kraje.
Na březích jezera Milada se připravuje projekt, který chce bývalou těžební krajinu rozvíjet nejen pro rekreaci, ale také jako živý prostor pro přírodu. Zubři, pratuři a divocí koně by tu v budoucnu mohli pastvou pomáhat udržovat pestrou mozaiku luk, mokřadů a dalších stanovišť. Zatím jde o plán, ne o hotový park.
Na Masarykově náměstí se historie Třeboně nevypráví jen v ulicích a na fasádách. Muzeum ve Staré radnici propojuje příběh města s rybníkářskou tradicí a nově také s lázeňstvím. Samotná budova přitom pamatuje proměny Třeboně už od 16. století.
Vranov nad Dyjí otevírá cestu do západní části Podyjí, kde se výlet může proměnit v krátkou vycházku kolem zámku i v delší túru hlubokým údolím řeky. Místní průvodce pomůže vybrat trasu podle času a kondice a přidá souvislosti, které se z mapy vyčíst nedají.
Nad jezírkem, sevřené pískovcovými skalami a lesem, leží místo, kde se v Srbské Kamenici hrálo divadlo už před sto lety. Lesní scéna spojuje dlouhou ochotnickou tradici s výletem do přírody a připomíná, že některá kulturní místa dokážou znovu ožít díky místním lidem.
Na Hradčanech, nedaleko historického Pohořelce, spojuje Malý Buddha restauraci s čajovnou. Vedle vietnamské polévky phở tu v jídelním lístku najdete vegetariánské pokrmy, asijské speciality i sladké tečky. Návštěvu lze spojit s krátkou procházkou místem, které poznamenaly staletí pražských požárů.
Stará fara v Kovářově skrývá příběh starší, než napovídá její barokní vzhled. Vznikla přestavbou renesančního panského sídla a její někdejší okolí tvořil hospodářský dvůr, zahrada i rybník. Obecní knihovna, která tu bývala, se už před lety přestěhovala.
U Sanatorií Klimkovice začíná okruh, který spojuje lesní park, rybníček a místní část Hýlov. Základní trasa měří 4,8 kilometru, po cestě ji lze zkrátit zhruba na tři kilometry nebo přidat odbočku k Restauraci Mexiko. Je určena především zdatnějším vozíčkářům s doprovodem.
V lese u Podbořanského Rohozce se dochovaly nenápadné pozůstatky hradu, který kdysi střežil nejen své obyvatele, ale i hospodářské zázemí v údolí Doláneckého potoka. Křečov dnes láká hlavně ty, kdo dokážou v terénu číst stopy příkopů, zástavby i zaniklého podhradí.
Ve svahu nad Svratkou se skrývá důlní dílo, které připomíná jednu z posledních kapitol zdejšího hornictví. Štola Mír vznikla při geologickém průzkumu v letech 1959 až 1963, ale krajina kolem ní má hornickou minulost sahající o mnoho staletí dál.