Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Na Pražském hradě se ukrývá prostor, kde se pozdní gotika potkává s prvními renesančními prvky. Vladislavský sál byl svědkem královských slavností, turnajů i prezidentských voleb a dodnes patří k nejpůsobivějším místům spojeným s českou státností.
Ve skalním výklenku pod Ptačími kupami připomíná drobný mariánský obrázek příběh hajného Ferdinanda Mützela, kterého v roce 1866 postřelili pytláci. Památka však vypráví i vlastní příběh – během desetiletí několikrát zmizela, byla opravována a její kopie putovala až do Lužických hor.
Hrad Houska si většina návštěvníků spojuje s pověstí o bráně do pekla. V první polovině 70. let však ukrýval ještě jiný, skutečný příběh: stal se zázemím českého undergroundu, místem nahrávání Plastic People a podle pozdější vzpomínky také jedním z bodů, odkud vedla cesta k Chartě 77.
Na okraji Mikulova se voda zrcadlí v místě, kde kdysi stával vápencový vrch. Lom Janičův vrch dnes nabízí koupání, krátkou naučnou stezku i nečekaně cennou přírodu. Právě spojení průmyslové minulosti, průzračné vody a ochrany vzácných druhů dává lokalitě její osobitý charakter.
Na svazích nad hlubokým údolím Jihlavy se nachází krajina, která připomíná mnohem teplejší části Evropy. Mohelenská hadcová step vděčí za svou jedinečnost tmavému serpentinitu, jižním svahům a vzácným druhům rostlin i živočichů, které jinde v Česku téměř nenajdeme.
Dopoledne 18. srpna 1826 zachvátil Křivoklát ničivý požár. Během několika hodin zanikla většina střech a těžce byly poškozeny paláce, kaple i objekty v podhradí. Záchrana jednoho z nejvýznamnějších českých hradů však pokračovala po generace a jeho dnešní podoba je výsledkem dlouhé, proměnlivé obnovy.
Na kopci Manda nad Ondřejovem se potkává secesní architektura, příběh rodiny Fričů a špičkový vědecký provoz. Historické kopule, park plný přístrojů i dvoumetrový Perkův dalekohled dělají z hvězdárny místo, které stojí za návštěvu ve dne i při výjimečných nočních pozorováních.
V Archivu Kanceláře prezidenta republiky se po letech objevil osobní dopis, který britská královna Alžběta II. poslala Václavu Havlovi po návštěvě Česka v roce 1996. Nenápadný dokument připomíná nejen historickou návštěvu, ale i osobnější podobu vztahu mezi panovnicí a českým prezidentem.
U břeclavského zámku stával vodní mlýn, který po staletí využíval sílu Mlýnského náhonu. Po požáru, dlouhém chátrání a demolici dnes na jeho místě stojí moderní rezidenční komplex. Nejde o rekonstrukci, ale o novou architekturu, která se snaží zachovat měřítko, tvar a atmosféru někdejšího areálu.
V Babicích u Třebíče připomíná nenápadný pomník událost, která změnila život celé obce. Střelba ve škole v červenci 1951 se stala záminkou k rozsáhlým politickým procesům, popravám, vystěhovávání rodin i dlouhému zápasu o to, jak si jednu tragédii pamatovat.
Pražská Invalidovna měla být obrovským městem pro tisíce válečných vysloužilců, nakonec vznikla jen její část. Přesto se z ní stal jedinečný barokní areál, místo každodenního života invalidů i pozdější kulisa filmů. Nyní prochází proměnou, která ji má otevřít široké veřejnosti.
Ve zlínské čtvrti Nivy stojí dům, v němž se funkcionalistická architektura spojila s každodenním životem slavného cestovatele. Zikmundova vila si uchovala původní interiér, knihy, předměty z výprav i pracovní zázemí, díky němuž působí spíše jako živý domov než klasické muzeum.