Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Na březích jezera Milada se připravuje projekt, který chce bývalou těžební krajinu rozvíjet nejen pro rekreaci, ale také jako živý prostor pro přírodu. Zubři, pratuři a divocí koně by tu v budoucnu mohli pastvou pomáhat udržovat pestrou mozaiku luk, mokřadů a dalších stanovišť. Zatím jde o plán, ne o hotový park.
Na Masarykově náměstí se historie Třeboně nevypráví jen v ulicích a na fasádách. Muzeum ve Staré radnici propojuje příběh města s rybníkářskou tradicí a nově také s lázeňstvím. Samotná budova přitom pamatuje proměny Třeboně už od 16. století.
Vranov nad Dyjí otevírá cestu do západní části Podyjí, kde se výlet může proměnit v krátkou vycházku kolem zámku i v delší túru hlubokým údolím řeky. Místní průvodce pomůže vybrat trasu podle času a kondice a přidá souvislosti, které se z mapy vyčíst nedají.
Nad jezírkem, sevřené pískovcovými skalami a lesem, leží místo, kde se v Srbské Kamenici hrálo divadlo už před sto lety. Lesní scéna spojuje dlouhou ochotnickou tradici s výletem do přírody a připomíná, že některá kulturní místa dokážou znovu ožít díky místním lidem.
Na Hradčanech, nedaleko historického Pohořelce, spojuje Malý Buddha restauraci s čajovnou. Vedle vietnamské polévky phở tu v jídelním lístku najdete vegetariánské pokrmy, asijské speciality i sladké tečky. Návštěvu lze spojit s krátkou procházkou místem, které poznamenaly staletí pražských požárů.
Stará fara v Kovářově skrývá příběh starší, než napovídá její barokní vzhled. Vznikla přestavbou renesančního panského sídla a její někdejší okolí tvořil hospodářský dvůr, zahrada i rybník. Obecní knihovna, která tu bývala, se už před lety přestěhovala.
U Sanatorií Klimkovice začíná okruh, který spojuje lesní park, rybníček a místní část Hýlov. Základní trasa měří 4,8 kilometru, po cestě ji lze zkrátit zhruba na tři kilometry nebo přidat odbočku k Restauraci Mexiko. Je určena především zdatnějším vozíčkářům s doprovodem.
V lese u Podbořanského Rohozce se dochovaly nenápadné pozůstatky hradu, který kdysi střežil nejen své obyvatele, ale i hospodářské zázemí v údolí Doláneckého potoka. Křečov dnes láká hlavně ty, kdo dokážou v terénu číst stopy příkopů, zástavby i zaniklého podhradí.
Ve svahu nad Svratkou se skrývá důlní dílo, které připomíná jednu z posledních kapitol zdejšího hornictví. Štola Mír vznikla při geologickém průzkumu v letech 1959 až 1963, ale krajina kolem ní má hornickou minulost sahající o mnoho staletí dál.
Kaple svaté Ludmily v Horní Libochové vznikla z rozhodnutí místních, kteří se neztotožnili s plánem na společnou stavbu pro dvě obce. Novodobý projekt architekta Ludvíka Kolka se podařilo uskutečnit díky místním sbírkám, příspěvku obce i podpoře dárců z okolí a ze zahraničí.
Na Žítkové se záchrana jedné zanedbané usedlosti proměnila v obnovu celého hospodářského příběhu. Janúšův dům, hospodářské stavby, sad i okolní krajina ukazují, jak spolu na Moravských Kopanicích souvisely bydlení, práce a péče o půdu.
V Seničce se dochovala neobvyklá připomínka toho, jak se lidé v 19. století snažili zkrotit rozvodněnou říčku Blatu. Kamenné pilíře a klenuté otvory doplňovaly pohyblivé dřevěné uzávěry, které měly při povodni bránit vodě v návratu do obce.