Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
V malé obci Výrava funguje areál, který během léta přivádí na Královéhradecko interprety napříč hudebními žánry. Návštěvníkům nabízí víc než koncertní pódium: zázemí pro parkování, stanování i občerstvení z něj dělá místo, kde lze strávit celý večer a podle podmínek akce také noc.
Olomoucké centrum ukrývá soubor šesti barokních kašen, v nichž se antická mytologie potkává s dějinami města. Procházka Živá voda barokní Olomouce je propojuje s novodobou Arionovou kašnou a ukazuje, jak se voda stala nejen užitkem, ale také výraznou součástí veřejného prostoru.
Naučná stezka Zkáza krkonošského lesa? vede od kapličky v Obřím dole vzhůru k Obřímu sedlu. Na pouhých 2,5 kilometru připadá převýšení 600 metrů, takže vedle příběhu kůrovcem zasaženého lesa nabídne i pořádný horský výstup. Cestou připomene ledovec, horníky i ničivou povodeň z roku 1897.
Kostel sv. Jana Křtitele na Masarykově náměstí spojuje středověkou minulost Kroměříže s barokními ambicemi piaristů. Zaujme architekturou inspirovanou vídeňskými vzory i rokokovou výzdobou, na níž se podílela řada významných umělců. Jeho příběh pokračuje také v sousedních budovách někdejší piaristické koleje a gymnázia.
Na první pohled je Raná především výrazným sopečným vrchem nad Lounskem. Její úpatí však ukrývá cennou suchou step s rostlinami a živočichy, kteří se přizpůsobili teplému a suchému podnebí. Dvoukilometrová naučná stezka nabízí příjemný způsob, jak místní přírodu poznat i s dětmi.
Na Hřebečné u Abertam se pod zemí potkávají dvě mimořádné hodnoty: pozůstatky jednoho z největších cínových dolů českých Krušných hor a významné zimoviště netopýrů. Ve štole Kryštof mohou návštěvníci prozkoumat část rozsáhlého díla, které připomíná staletí hornické práce.
Na kopečku v lokalitě Lipka stojí lípa, kterou Rtyňští zasadili na jaře 1919 jako připomínku vzniku Československa. Její příběh zachytila školní kronika: vedle data výsadby uchovala i jména lidí, kteří stáli u zrodu stromu, jenž se později stal místem místních slavností.
Krkonošské cesty spojily v době komunismu československé disidenty s polskými opozičními aktivisty. Disidentská stezka v Malé Úpě připomíná jejich setkávání na šesti místech v horské krajině — i schůzku z roku 1978, která se nakonec vůbec neuskutečnila.
Na terase Uměleckoprůmyslového muzea v Brně se nad návštěvníky vznáší konstrukce, která není jen střechou. Mrak architekta Marka Štěpána propojuje současný design s historickou budovou a podle okolních podnětů se může proměňovat světlem i zvukem.
U Čítkova mlýna se potkávají dvě různé datace jeho počátků: mlynář Kümpfel je doložen už v roce 1741, zatímco vznik stavby se někdy klade až kolem roku 1818. Historický areál v Kunraticích pak prošel proměnou z mlýna a pily přes rekreační zařízení až k dnešnímu penzionu.
Ve Šardicích se dávná vinařská tradice potkává se současnou produkcí Vinařství NEOKLAS. Značka Augustiniánský sklep odkazuje na působení brněnských augustiniánů v obci, její název však neoznačuje historickou rezidenci. Návštěvu vinařství lze spojit s poznáváním šardických stezek i místních památek.
Na Karlově mostě svatá Ludmila nevede malého Václava jen k Bibli. Barokní sousoší spojuje příběh jeho dětství s připomínkou jeho smrti a zároveň vypráví o proměnách samotného mostu. Dnešní návštěvníci tu navíc vidí kopii, zatímco originál odpočívá na Vyšehradě.