Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Uprostřed Starého Sedla nedaleko Orlíku nad Vltavou stojí kostel sv. Prokopa, jehož kořeny sahají pravděpodobně do 14. století. Dnešní barokní podoba vznikla při přestavbě v letech 1753 až 1754, nejcennějším prvkem interiéru je však ještě starší cínová křtitelnice z roku 1559.
Jižně od Kardašovy Řečice se mezi cestou k Jindřichovu Hradci a okolní krajinou zachovala výrazná stopa někdejší židovské obce. Hřbitov s přibližně 160 náhrobky připomíná její dlouhou historii, tragický zánik i lidi, jejichž příběhy lze číst v kameni.
V centru Podbořan stojí nenápadná, ale cenná připomínka někdejšího německého luterského společenství. Kostel Božího Spasitele z let 1901–1902 zaujme pseudorománskou architekturou, vyřezávaným oltářem a historickými vitrážemi s evangelisty, Martinem Lutherem a Filipem Melanchthonem.
Kostel svatého Víta v centru Osečné není jen starou dominantou Svatovítského náměstí. Jeho zdivo pamatuje pozdní gotiku a renesanci, interiér získal novou podobu na začátku 20. století a uvnitř dodnes připomínají někdejší držitele panství šlechtické hrobky i rohaňský erb.
Na Kapelském vrchu nad Žamberkem stojí nenápadná, ale pozoruhodná kaple svaté Rozálie. Raně barokní stavba z roku 1682 připomíná dobu morových hrozeb, ukrývá neobvyklé zasvěcení pěti světcům a dodnes zůstává živým poutním místem.
Třebechovický kostel sv. Ondřeje není jen výraznou pozdně barokní stavbou. Jeho dějiny vyprávějí o požárech, obnovách, městských řemeslech i literátském bratrstvu, které pečovalo o hudbu a zpěv. Pozornost si zaslouží také vzácný Třebechovický graduál z roku 1559.
Na severozápadním okraji historického centra Olomouce stojí stavba, která spojuje monumentální neoklasicistní architekturu s promyšleným zázemím církevního života. Husův sbor zaujme šestisloupovým portikem, asymetrickou věží s kalichem i podzemním kolumbáriem s mramorovými a travertinovými prvky.
Františkánský klášter Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani patří k nejcennějším pozdně gotickým památkám severozápadních Čech. Po rozsáhlé obnově kostela mohou návštěvníci na samostatném prohlídkovém okruhu objevovat staré nástěnné malby, rodové hrobky, vzácné klenby i restaurované vybavení.
Na skalním ostrohu nad Krupkou stojí zřícenina hradu, který kdysi střežil cínové doly i cestu do Saska. Dnes láká výhledy na historické město a Krušné hory, romantickou zahradou, pozůstatky opevnění i památníkem připomínajícím návštěvy Johanna Wolfganga Goetha.
Dva barokní krby na zámku Nový Hrad v Jimlíně dlouho ukrývala zazděná konstrukce. Když je restaurátoři v roce 2018 odkryli, objevili nejen zachovalá ohniště, ale také zbytky barevné výzdoby, plastické voluty a ryté nápisy. Jejich příběh ukazuje, kolik vrstev může skrývat jediná památka.
Na první pohled připomíná anglické šlechtické sídlo, ve skutečnosti však stojí nedaleko Nechanic ve východních Čechách. Hrádek u Nechanic láká na původní harrachovské interiéry, romantický park i filmové kulisy – zahrál si například ve snímcích Z pekla, Jana Eyrová nebo Tmavomodrý svět.
Na kopci nad Žďárem nad Sázavou stojí stavba, která se nedá přehlédnout ani snadno vysvětlit jediným slovem. Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého propojuje gotické tvary s barokní odvahou a v každém detailu ukrývá číslo pět – od půdorysu až po hvězdy ve světcově svatozáři.