Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
V údolí Odry nedaleko Spálova se ukrývá poutní místo bez kaple a klasické svatyně. Skalní stěna s jeskyňkou, oltářem, sochou Panny Marie a pramenem připomíná dávné poutě, léčebné lázně i příběhy, které se po generace předávají jako místní tradice.
Na východním okraji Kněževsi čeká rodiny neobvyklá procházka mezi dřevěnými houbami, lesními zvířaty a pohádkovými postavami. Hřibový háj lze spojit s výstupem k vyhlídce Na Kříbu, která vznikla na střeše bývalého vodojemu.
Na jižním svahu Jeleního vrchu ukrývá Slavkovský les pozoruhodný žulový útvar. Moučné pytle tvoří bloky připomínající obří vaky, skalní mísy i věžovité hradby – a na malém prostoru ukazují, jak dokáže voda, zvětrávání a mráz proměnit pevnou horninu.
Jen kousek od rušných návštěvnických tras Českého Krumlova se táhne historické stromořadí, které spojuje zámeckou zahradu s Kvítkovým Dvorem. Převážně lipová alej vznikla nejspíš v první polovině 18. století a dodnes připomíná promyšlenou barokní krajinu kolem krumlovského zámku.
Na mírném návrší nad Žemličkovou Lhotou stojí mohutný žulový balvan, který se opírá o podloží překvapivě malou plochou. Husova kazatelna patří k nejzajímavějším geologickým místům Petrovicka a jako přírodní památka chrání nejen samotný viklan, ale i okolní krajinu plnou kamenů.
U prvorepublikové vily v Janovicích nad Úhlavou vznikla zahrada, která spojuje historickou inspiraci s přírodním způsobem péče. Růže a trvalky tu doplňuje užitková část, skleník, kompost i prostor pro odpočinek. Soukromý areál lze navštívit po předchozí domluvě.
V sobotu 3. října 2026 ožije Nová Huť u Svoru celodenním Dnem lesů nové generace. Lesy České republiky zde představí obnovu porostů poškozených kůrovcem, práci lesníků, péči o vodu v krajině i zábavu pro rodiny s dětmi.
Mezi Bítouchovem a Podspálovem se Jizera zařezává do hlubokého kaňonu, kde se střídají bučiny, skalní stěny a balvanité peřeje. Riegrova stezka nabízí během několika kilometrů vyhlídku na Krkavčí skále, visutou galerii nad řekou i pozoruhodné technické stavby.
Na Praskově ulici v Opavě leží svědek čtvrtohorního zalednění: hrubozrnný granit, který ledovec dopravil ze Skandinávie až na Opavsko. Přibližně dvanáctitunový bludný balvan byl objeven v pískovně u Palhance a do města se dostal v roce 1958.
Jižně od Bílé Vody vystupuje z lesů Hlubokého dolu mohutná Šafářova skála. Rulový masiv nabízí nejen zajímavou ukázku mrazového zvětrávání, ale také přírodní vyhlídku a lezecký terén. K místu vede značená cesta a výlet lze prodloužit až k Borůvkové hoře.
U sanatoria v Jablunkově se ukrývá krajinářský park, který spojuje dendrologickou sbírku, funkcionalistickou architekturu a umění. Bývalé léčebné prostředí pro pacienty s plicními chorobami dnes připomíná naučná stezka, historické sochy i pozoruhodné dřeviny.
Na východním okraji Hřídelce u Lázní Bělohradu vystupuje z krajiny čedičová homole, která pamatuje třetihorní vulkanickou činnost i pozdější těžbu. Hřídelecká hůra dnes láká milovníky geologie, minerálů a neobvyklých výletních míst, zároveň však vyžaduje opatrnost.