Neobvyklý oválný půdorys odlišuje kostel Narození sv. Jana Křtitele od mnoha známějších barokních chrámů. V Úterý, městečku v Plzeňském kraji, stojí jako výrazná dominanta a zároveň jako připomínka události, která změnila jeho podobu: ničivého požáru, po němž bylo třeba vybudovat nový kostel.
Nový chrám po ničivém požáru
Na místě dnešního kostela stával starší chrám, který podle městského historického přehledu zničil požár. Nová stavba vznikala na konci 17. století. Přesné datování se v pramenech rozchází: městský přehled uvádí zahájení prací roku 1696 a vysvěcení o dva roky později, jiný architektonický přehled datuje stavbu do let 1695–1698. Další zdroj klade její vznik už do roku 1689. Jisté je, že šlo o barokní novostavbu z konce 17. století.
Architektonický přehled připisuje projekt Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a provedení W. Braunbockovi z Miesbachu. Toto připsání je vhodné chápat jako údaj uváděný v přehledu, nikoli jako důvod přehlédnout samotnou podobu stavby. Ta působí osobitě především celkovým centrálním řešením a výrazným průčelím s věží.
Oválný půdorys a členitý interiér
Kostel je rozměrnou centrální stavbou oválného půdorysu. Zvenčí zaujme kompaktním tvarem, který se liší od obvyklého podélného uspořádání kostelů. Vstupní průčelí s věží pomáhá stavbě vystoupit v městském panoramatu a připomíná, že chrám nebyl jen místem bohoslužeb, ale také důležitým orientačním bodem Úterý.
Vnitřní prostor je členěný do polygonálních tvarů a zdobený. Jeho součástí jsou oratoře a kruchta, tedy vyvýšený prostor určený mimo jiné pro hudebníky a pěvecký sbor. Právě souhra centrálního půdorysu a bohatě utvářeného interiéru patří k hlavním důvodům, proč stojí za pozornost i návštěvníků, kteří se o sakrální architekturu běžně nezajímají.
Kostel je jen částí historického areálu
Památkový celek tvoří víc než samotná chrámová budova. Patří k němu ohradní zeď, vstupní brána a schodiště, které návštěvníka ke kostelu přivádí. U schodiště stojí také barokní výklenková kaple, datovaná do konce 18. století. Tyto prvky vytvářejí přechod mezi ulicí a posvátným prostorem a dávají areálu jasnou kompozici.
Při prohlídce zvenčí se tak vyplatí vnímat celek: nejen věž a oválnou hmotu kostela, ale také cestu k němu a drobnější architekturu v okolí. Právě měřítko kaple a schodiště pomáhá představit si, jak důležitý byl kostel pro život města.
Starší vrstvy Úterý
Dějiny zdejšího kostela sahají hlouběji než k barokní stavbě. Úterý bylo podle historických údajů před rokem 1369 plebánií a roku 1233 měl město s kostelem koupit tepelský opat. Tyto zprávy zasazují místo do středověkých dějin regionu, ačkoli dnešní podoba areálu je především výsledkem pozdější obnovy.
Městský přehled připomíná také starou kapli sv. Jana Křtitele na vrchu nad městem, kterou později nahradila kaple sv. Václava. Vyprávění o starším loveckém sídle i počátcích opevnění návrší je však třeba brát jako místní tradici, nikoli jako bezpečně doložený fakt.
Kostel lze zvenčí obdivovat jako součást městské procházky. Interiér podle dostupných informací nebývá volně přístupný mimo bohoslužby; jejich časy se mohou měnit, proto je vhodné si aktuální možnost návštěvy předem ověřit u farnosti.