Rok 1588 neoznačuje stáří dřevěného kostela, který dnes stojí na hřbitově v Bystřici. Patří renesančnímu křídlovému oltáři ze starší svatyně, předchůdkyně současné stavby. Oltář se navíc z Bystřice vydal jinam, takže není správné očekávat, že ho návštěvník najde uvnitř dnešního kostela. Právě propojení stavby z konce 19. století s památkami jejího předchůdce dává místu neobvyklý příběh.
Dvě stavby na jednom místě
Starší kostel vznikl v roce 1587 a postavili jej místní evangelíci. V roce 1654 jej převzala náboženská komise a svatyně přešla do katolické správy. Dřevěná stavba sloužila po staletí, její stav se však postupně zhoršoval. V roce 1897 byla stržena a na jejím místě vznikl nový kostel, dokončený podle regionálních údajů v roce 1899.
V místní historii se objevuje také rok 1584, spojený se zachovaným zvonem. Jde o jiný údaj než datování původního kostela rokem 1587: zvon a stavba mají každý vlastní časovou stopu. I takové drobnosti připomínají, že dějiny kostelního areálu nejsou jedním datem, ale souborem příběhů jednotlivých předmětů a staveb.
Oltář, který změnil místo
Renesanční křídlový oltář z roku 1588 patřil k vybavení starého kostela. Podle regionálních informací se jeden ze dvou oltářů ze zaniklé svatyně nejprve dostal do Těšínského muzea. Později jej koupil arcivévoda Bedřich pro svůj zámeček ve Wisłe. Jeho cesta je zajímavým připomenutím, že umělecké památky mohou přežít stavbu, pro kterou vznikly, ale jejich další osudy se odehrávají jinde.
Oltář proto není důvodem, proč do Bystřice vstoupit s očekáváním konkrétního exponátu. Je spíš klíčem k poznání staršího kostela a proměn zdejšího náboženského života. Současná dřevěná stavba pokračuje v příběhu místa, nikoli však v původním vybavení v jeho úplnosti.
Dřevo v pojetí Albína Theodora Prokopa
Projekt současného kostela připravil Albín Theodor Prokop. V jeho návrhu se propojují prvky lidového stavitelství s historizujícím pojetím. Pozornost přitahují například žlutě natřená okna a jejich vyřezávaná ostění. Dřevěná střešní krytina, která dnes dotváří vzhled stavby, nahradila pálené tašky až v 90. letech 20. století.
Kostel tak není nedotčeným pozůstatkem 16. století, ale novější stavbou, která na starší tradici vědomě navazuje. Jeho podoba zároveň ukazuje, jak se na konci 19. století mohlo spojit místní stavební dědictví s dobovým architektonickým přístupem.
Návštěva v Bystřici
Kostel stojí na hřbitově nedaleko centra Bystřice, v obci v Moravskoslezském kraji. Interiér nemusí být běžně volně přístupný; obec uvádí možnost prohlídky po mši nebo po předchozí telefonické domluvě. Také časy bohoslužeb se mohou měnit, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální informace u obce nebo farnosti.
Bystřický areál nabízí především zastavení nad tím, jak se jedno místo proměňuje v čase: evangelický kostel ze 16. století vystřídala stavba z konce 19. století a část jeho původního uměleckého vybavení zamířila do jiných rukou i jiného města. Dřevěný kostel a příběh oltáře tak společně vyprávějí dějiny, které se nevejdou jen do letopočtu na ceduli.