Hřbitov na Chrbech není jen klidným místem posledního odpočinku. Na poměrně malé ploše tu návštěvník objeví kapli s obrazy místního malíře, čtrnáct zastavení křížové cesty i náhrobky, které mají blízko k sochařským dílům pod širým nebem. Zároveň připomíná, jak se v průběhu staletí měnila místa, kde Červený Kostelec pohřbíval své obyvatele.
Třetí zastavení v dějinách města
Chrby jsou třetím známým pohřebištěm občanů Kostelce. Nejstarší hřbitov obklopoval kostel sv. Jakuba Většího a zasahoval do prostoru dnešního náměstí. Později se pohřbívalo na Vackově louce pod současným hřbitovem; toto místo sloužilo do roku 1870.
Nové pohřebiště na návrší začalo vznikat z podnětu faráře Františka Kernera. Základní kámen kaple byl položen roku 1862 a o rok později hřbitov vysvětil hradecký biskup Karel Hanl. Kaple se dokončení a vysvěcení dočkala až roku 1865. Rozdíl mezi oběma daty tak zachycuje dvě samostatné události: otevření nového pohřebiště a dokončení jeho duchovního centra.
Kaple s obrazy místního rodáka
Kapli sv. Cyrila a Metoděje zdobí dva obrazy Gustava Vacka, akademického malíře narozeného v Červeném Kostelci. Na oltáři je Bolestná Panna Marie, u vchodu pak Panna Marie s Ježíškem ve slávě. Sakrální prostor doplňují varhany z roku 1873. Město uvádí, že po opravě mohou sloužit také ke koncertům; aktuální možnosti návštěvy či využití kaple je však vhodné ověřit předem.
Součástí areálu je rovněž křížová cesta od V. Střihavky z roku 1875. Má čtrnáct zastavení: dvanáct pískovcových výklenků stojí podél hlavní přístupové cesty a další dvě u kaple. V jejich nikách jsou kolorované reliéfy pašijových scén. Cesta tak není pouze trasou k pohřebišti, ale i samostatným uměleckým a duchovním prvkem, který návštěvníka provází areálem.
Náhrobky jako galerie pod širým nebem
Pozornost si zaslouží také náhrobní plastiky. Na hrobě Antonína Matýse stojí socha Krista od Břetislava Kafky, známého řezbáře a sochaře. Mezi další pozoruhodná díla patří plastika Raněný od sochaře Špatenky a sousední náhrobky nazvané Smutek a Horníci, které vytvořili sochaři Veis a Deyl. Při procházce je proto možné vnímat hřbitov také jako soubor různých sochařských přístupů a osobních příběhů.
Na Chrbech odpočívá řada lidí spojených s městem a širším regionem. Vedle Gustava Vacka a Břetislava Kafky jsou zde pohřbeni například historik a spisovatel Josef Hurdálek, armádní generál Jan Kratochvíl a herec Martin Růžek. Městské podklady zmiňují také hrob Augustina Purmy, učitele Boženy Němcové. Jejich jména dávají místu další rozměr: za náhrobky se skrývají životní dráhy, které přesahovaly hranice samotného města.
Stopy války i zelené pokračování sadů
Hřbitov připomíná také válku roku 1866. Nachází se tu společný hrob čtyř rakouských a pěti pruských vojáků a také hrob neznámého ruského vojáka. Pomník věnovaný vojákům z roku 1866 prošel restaurováním a roku 2001 byl předán městu.
Chrby leží nedaleko centra, přibližně 250 metrů od kostela sv. Jakuba, a městský web je popisuje jako zelené pokračování Smetanových sadů. Návštěvu lze spojit s procházkou kolem kostela a centrem Červeného Kostelce. V roce 2005 se v areálu rekonstruovala kaple, křížová cesta i dlažba hlavní cesty; přibylo také osvětlení, kolumbárium a rozptylová loučka. Při průchodu hřbitovem stojí za to dopřát si čas nejen na kapli a křížovou cestu, ale i na náhrobky, které připomínají místní umělce a někdejší obyvatele města.