Podle místní pověsti provázel pohřeb Josefa Vratislava z Mitrovic prudký liják a u zámecké brány vyla černá pes. Vyprávění, které se pojí s čimelickým zámkem, má i znepokojivou pointu: zemřelému měla být oddělena hlava. Jde o pověst, nikoli doloženou historickou událost. Její hlavní postava však skutečně patřila k majitelům zdejšího panství.
Od starší tvrze k baroknímu zámku
Čimelický zámek nechal v letech 1728 až 1730 postavit Karel Bohumil Bissingen. Nové sídlo vyrostlo vedle starší čimelické tvrze a stalo se součástí širšího panského areálu. Bissingenové drželi panství od roku 1686. Když rod vymřel po potomcích Karla Bohumila, přešlo dědictví na Vratislavy z Mitrovic.
Význam areálu nekončil u samotné zámecké budovy. Lipové stromořadí spojovalo čimelické sídlo se zámkem v nedalekých Rakovicích a krajina tak dostala podobu, která zdůrazňovala propojení panských statků. Zámek je dnes zajímavý nejen jako jednotlivá památka, ale také jako součást historického celku, jehož stopy lze hledat v okolí.
Josef Vratislav a rodinné dědictví
Josef Vratislav z Mitrovic se stal majitelem panství roku 1798. Jeho působení je spojováno s dalším rozkvětem a rozšiřováním majetku. Po něm dědila manželka Gabriela a následně dcera Josefa, provdaná Schwarzenbergová. Právě střídání Bissingenů, Vratislavů a Schwarzenbergů vtisklo Čimelicím jejich šlechtickou historii.
U Josefa Vratislava se v pramenech rozcházejí údaje o roku úmrtí: uvádí se 1830 i 1832. Přesné datum proto není vhodné podávat jako jisté. Pověst o pohřbu se na historické osobě nabaluje, ale podrobnosti o bouři, psu či zásahu do těla zemřelého patří do světa místního vyprávění. Právě kontrast mezi skutečným rodovým příběhem a tajemnou legendou dává místu zvláštní atmosféru.
Sochy, lipová alej a hrobka na Norbertu
Čimelice jsou spojené také se sochařem Janem Hammerem, který se na panství usadil ve 30. letech 18. století. Jeho dílo připomíná místní lapidárium s originálními barokními sochami. Návštěvu je podle obecních informací třeba předem domluvit telefonicky, nejde tedy o místo, kam lze automaticky počítat s běžným volným vstupem.
Další zastávkou může být hřbitov na kopci Norbert, kde se nachází empírová hrobka Vratislavů z Mitrovic. Hřbitov byl založen roku 1815 a kaple se hřbitovem byly vysvěceny roku 1819. V okolí tak lze vedle barokního sídla poznat i pozdější rodovou památku. Společně s lapidáriem a stopami starého panského areálu nabízí Čimelice víc než pouhý pohled na zámeckou fasádu.
Co vědět před návštěvou
Zámek není běžně přístupný jako památka s pravidelným návštěvnickým provozem a využívá se při jednotlivých akcích. Možnosti prohlídky i aktuální přístup je proto dobré ověřit předem. I bez vstupu do budovy ale Čimelice stojí za zastavení: jejich příběh se čte v propojení zámku, aleje, sochařské tradice a hřbitova, zatímco pověst o přízraku připomíná, jak se historická místa proměňují v živou místní paměť.