Největší zvláštností kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem je románská část s přesně čtvercovým půdorysem. U středověkých kostelů je takové řešení neobvyklé, a právě proto patří zdejší stavba k pozoruhodným památkám venkovské architektury. Další důvod, proč se u ní zastavit, představuje výpravný románský portál, jehož kamenickou výzdobu tvoří rostlinné i zvířecí motivy.
Románské jádro z poloviny 12. století
Odborné datování klade nejstarší dochované jádro kostela do poloviny 12. století. Občas uváděná zpráva o založení kolem roku 1080 za knížete Vratislava není potvrzeným údajem, a proto je bezpečnější držet se datování, které vychází z památkového průzkumu.
Původní stavba mohla mít podobu patrové kaple, případně kaple s patrovou apsidou. Jde však o pravděpodobnou rekonstrukci, nikoli o jistotu. Středověká podoba se totiž nedochovala v úplnosti a kostel během dalších staletí prošel několika stavebními proměnami. Čtvercová románská část tak dnes není samostatnou stavbou, kterou bychom mohli jednoduše číst jako původní celek; je součástí vrstevnatého areálu.
Portál jako kamenná vizitka
Vstupní portál patří k nejpůsobivějším prvkům kostela. Je ústupkový, tedy jeho obrys se směrem dovnitř postupně zužuje, a zdobí jej ornamenty inspirované rostlinami a zvířaty. Nejde jen o praktické orámování dveří: portál výrazně utváří tvář stavby a ukazuje, jak bohatě mohla být vyzdobena i venkovská sakrální architektura.
Podle odborného výkladu byl portál spolu s dalšími románskými články osazen do později přistavěné větší lodi. Tato možnost připomíná, že dnešní kostel není jediným stavebním záměrem zachovaným beze změny, ale výsledkem postupných úprav. Portál je přitom v kutnohorském regionu ojediněle dochovaným příkladem svého typu a řadí se k výrazným dílům českého románského umění.
Stavba, která se měnila po staletí
Další etapy vývoje se pojí s raným novověkem. Přestavba, která výrazně ovlivnila dnešní podobu interiéru, mohla proběhnout po roce 1593. Později následovaly patrně raně barokní zásahy, zejména po roce 1679. Tehdy byla zaklenuta loď a stabilizována věž.
Také současná věž je výsledkem pozdější přestavby. Při ní zaniklo celé patro původní kaple. Čtyři sloupy nesoucí dnešní věž proto nelze bez dalšího považovat za pozůstatek původní románské věže. Právě podobné detaily ukazují, proč je při prohlídce užitečné rozlišovat mezi dochovanou středověkou hmotou a pozdějšími úpravami.
Kostel na návrší nad návsí
Kostel stojí na mírně vyvýšeném místě na jihozápadní straně protáhlé návsi. Je součástí širšího památkově chráněného areálu, k němuž patří také zvonice, ohradní a opěrná zeď s branou a výklenkovou kaplí, fara i hospodářské budovy. Návštěva tak může nabídnout víc než pohled na samotnou fasádu: ukazuje, jak kostelní areál po staletí souvisel s životem obce.
Novější obnova se týkala také statického zajištění sakristie s oratoří a opravy trhliny na schodišti, doložených v roce 2021. Pravidelnou otevírací dobu ani možnost individuální prohlídky se nepodařilo ověřit. Pokud chcete nahlédnout dovnitř, je vhodné před cestou zjistit aktuální možnosti u farnosti. Do dvora areálu se podle památkového katalogu vstupuje od jihu, u čp. 47.
Zábořský kostel je zajímavý právě tím, že vedle působivé řezby nabízí i otevřenou otázku svého vzniku. Čtvercové románské jádro a portál naznačují mimořádně hodnotnou středověkou stavbu, zatímco pozdější přestavby připomínají, že památky nejsou neměnnými kulisami. Jejich dnešní podobu utvářely potřeby a rozhodnutí mnoha generací.