Na skalních teráskách a ve štěrbinách Dominovy skalky roste kriticky ohrožený rožec kuřičkolistý. Daří se mu na podloží, které mnoha jiným rostlinám příliš nesvědčí: na hadci, hornině s nezvyklým chemickým složením. Právě spojení nápadných skal a specializované květeny dělá z této přírodní památky v CHKO Slavkovský les pozoruhodné místo.
Hadec, který mění podmínky pro život
Dominova skalka leží u Nové Vsi v Karlovarském kraji, v nadmořské výšce přibližně 720 až 747 metrů. Chráněné území o rozloze zhruba 6,3 hektaru bylo vyhlášeno v roce 1989. Jeho skalní výchozy patří k Vlčímu hřbetu, největšímu hadcovému tělesu v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu.
Hadec, odborně serpentinit, odolává zvětrávání, a proto vystupuje nad okolní terén v podobě skal. U největšího výchozu jsou také menší sutě a balvany. Zvětráváním horniny vzniká půda s vysokým obsahem hořčíku. Její zvláštní chemismus omezuje růst řady běžných rostlin, ale některým druhům naopak poskytuje příležitost, kterou jinde nemají.
Květena přizpůsobená neobvyklé půdě
Vedle rožce kuřičkolistého se na skalních teráskách, ve štěrbinách a sutích vyskytuje také sleziník nepravý a svízel sudetský. Jde o rostliny, které jsou spojené s náročnými podmínkami hadcového podkladu. Rožec kuřičkolistý patří k českým endemitům a je známý z území Mnichovských hadců; jeho výskyt se tedy neváže pouze k samotné Dominově skalce.
V místech s odlišnými podmínkami se obraz krajiny mění. Ve fragmentech vřesovišť rostou například vřesovec pleťový a prha arnika. Pestrá mozaika skal, sutí, vřesovištních míst a otevřených ploch dává na malé ploše prostor různým druhům. Při návštěvě však nelze počítat s tím, že vzácné rostliny budou snadno k nalezení. Drží se konkrétních stanovišť a jejich výskyt se může měnit.
Motýl v lesním lemu i obyvatelé skal
Přírodovědná hodnota lokality nekončí u rostlin. Agentura ochrany přírody a krajiny zde uvádí ještěrku živorodou a slepýše křehkého. V lesních lemech byl zaznamenán také jednotlivý výskyt batolce duhového, výrazného motýla, jehož přítomnost je zajímavým doplněním zdejšího přírodního obrazu.
Název památky připomíná botanika Karla Domina, který se zdejší květeně věnoval ve 20. letech minulého století. Jeho jméno tak odkazuje k dlouhodobému zájmu o rostliny, které dokážou přežívat na neobvyklém podloží.
Otevřená skalka potřebuje péči
Vzácné druhy nechrání jen samotné vyhlášení území. Důležité je také udržovat otevřené skalní a luční plochy, aby je postupně nezastínil nálet nebo hustý les. Péče proto zahrnuje pastvu či kosení nelesních částí. Ochránci přírody zmiňují také postupné prosvětlování skalních výchozů a omezování smrku a modřínu; rozsah aktuálních zásahů se může v čase měnit.
Dominova skalka je jednou ze zastávek širšího okruhu hadcových lokalit Slavkovského lesa. Přibližně dvanáctikilometrová naučná stezka Mnichovské hadce propojuje mimo jiné Pluhův bor, Dominovu skalku a Křížky. Před cestou je vhodné ověřit aktuální trasování a přístupnost. V chráněném území zůstávejte na cestách a rostliny ani živočichy nerušte – zdejší přírodní zvláštnosti jsou cenné právě tím, že mají svůj klid.