Patrová Dřevěnka v Úpici patří k místům, kde se historie neodvíjí jen z popisků ve vitrínách. Je vepsaná přímo do trámů, pavlače, příkře stoupající střechy i dispozice domu. Nejstarší dochovaná budova města je národní kulturní památkou a zároveň mimořádně zachovaným příkladem historického maloměstského stavení.
První záznam o objektu pochází z roku 1559, samotná dnešní stavební podoba se však podle odborných podkladů řadí přibližně k počátku 17. století, kolem roku 1610. Právě toto rozlišení je důležité: písemná zmínka dokládá existenci domu, nikoli nutně podobu, v jaké jej vidíme dnes.
Roubený dům z nehraněných kuláčů
Dřevěnka je patrový trojdílný dům s pavlačí, bedněným štítem a polovalbovou střechou krytou štípaným šindelem. Na první pohled zaujme její výrazná příkrost, při bližším pohledu pak způsob, jakým je roubení sestaveno. Trámy tvoří nehraněné kuláče, tedy dřevo opracované jen v nezbytné míře.
Takové provedení odkazuje k nejstarší vrstvě lidové architektury v českých zemích i ve střední Evropě. Dům navíc zachovává dispozici známou u nejstarších vesnických staveb: v přední části se nacházela velká obytná místnost, zatímco zadní část tvořily komory rozložené do dvou podlaží. Dřevěnka tak není jen malebnou stavbou, ale také cenným dokladem toho, jak se kdysi bydlelo a hospodařilo.
Od usedlosti k hostinci a zase k muzeu
Původně Dřevěnka sloužila jako zemědělská usedlost. Od 18. století se její využití změnilo a objekt začal fungovat jako hostinec. Hostinská tradice v domě přetrvala až do roku 1990, kdy se jeho příběh začal ubírat jiným směrem.
Po desetiletích provozu potřebovala stavba rozsáhlou obnovu. Město Úpice ji získalo v roce 2007 a následoval stavebněhistorický průzkum i přibližně deset let trvající rekonstrukce. Dokončena byla v roce 2018 a v červenci téhož roku se Dřevěnka znovu otevřela veřejnosti. Obnova stála přibližně 20 milionů korun a pomohly při ní také státní a evropské dotace.
Restaurátoři a řemeslníci přitom nespoléhali pouze na moderní materiály. Použili ručně přitesávané kuláče, ručně štípaný šindel, historické vymazávky mezi trámy, vápenné nátěry i hliněné podlahy. Tradiční postupy se podařilo spojit s nenápadně začleněným vybavením potřebným pro dnešní muzejní provoz, například s podlahovým vytápěním a systémem cirkulace vzduchu.
Jak se žilo od sklepa až po půdu
Hlavní expozice s názvem Jak se žilo na přelomu 19. a 20. století od sklepa až po půdu zve návštěvníky k procházce celým domem. Nejde jen o soubor vystavených předmětů. Interiéry ukazují, jak byly jednotlivé části domu využívány a jak vypadala každodennost na malém městě v době, kdy většina věcí měla své místo, účel a často i dlouhou životnost.
Atmosféru doplňují předměty běžné domácí potřeby a další doklady života předků. Zajímavým zpestřením je sbírka historických kočárků a panenek Lidmily Krejcarové. V průběhu roku se v objektu konají také tematické výstavy, rukodělné dílny, přednášky a programy pro různé návštěvnické skupiny.
Živá památka v centru Úpice
Dřevěnka dnes není fungujícím hostincem, ale muzeem a společenským místem. Provozuje ji Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové v Úpici, které spravuje také expozice ve Staré radnici. Návštěvu je proto možné pojmout jako poznávání dvou historických objektů v jednom městě.
V sezoně 2026 má Dřevěnku doplnit výstava Po ovoci poznáš strom. Sladké léto na Dřevěnce, plánovaná od 30. května do 4. října. Věnovat se má starým sadům, významu ovocných stromů a historickým receptům. Program i otevírací dobu je vhodné před cestou ověřit u muzea, protože se mohou měnit.
Dřevěnku najdete na adrese Žižkova 92 v Úpici. Díky své zachovalosti, příběhu proměny i názorné expozici nabízí víc než krátkou zastávku u zajímavého domu. Je to místo, kde lze pochopit, jak vypadalo bydlení, práce i setkávání lidí v době, kdy roubené stavby tvořily přirozenou součást českých měst a obcí.