Nejvýraznější uměleckou památkou Úpice je obraz sv. Jakuba od Petra Brandla. Malíř jej vytvořil roku 1730 pro hlavní oltář místního kostela a právě toto dílo později silně zapůsobilo také na úpického rodáka Josefa Čapka. Obraz je součástí monumentálního barokního oltáře, který dodnes patří k nejcennějším prvkům interiéru kostela sv. Jakuba Staršího.
Chrám stojí v severozápadní části náměstí T. G. Masaryka a spolu s historickou radnicí, Mariánským sloupem a dalšími památkami utváří charakter centra města. Pro návštěvníka není zajímavý jen jako náboženská stavba, ale také jako místo, v němž se čitelně propojují dějiny Úpice, architektura a výtvarné umění.
Od středověkého dřeva k barokní stavbě
Na místě dnešního kostela stával dřevěný chrám, o němž písemné zprávy pocházejí už ze 14. století. Úpici však v roce 1625 zasáhl velký požár, při němž kostel spolu s domy na náměstí vyhořel. Díky sbírkám a milodarům vznikla v letech 1627 až 1629 nová dřevěná stavba se samostatnou zvonicí.
Současný zděný kostel se začal stavět roku 1698. Práce vedl broumovský stavitel Jiří Schott. Hlavní stavební etapa byla dokončena kolem roku 1703 a k vysvěcení došlo 18. října 1705, kdy chrám posvětil královéhradecký biskup Tobiáš Becker. V pramenech se proto objevuje datování stavby v rozmezí let 1698 až 1705.
Střízlivý barokní vzhled a výrazný interiér
Kostel je jednolodní, s trojbokým zakončením presbytáře, sakristií a bočním přístavkem s oratořemi. V západním průčelí se zvedá hranolová věž. Loď i presbytář kryje valená klenba s výsečemi a štukovou výzdobou. Zvenčí působí stavba poměrně uměřeně, uvnitř se však rozehrává působivý celek barokního mobiliáře.
Hlavní oltář vznikl přibližně kolem roku 1730. Je sloupový a portálový, doplněný sochami svatého Jana Apoštola, svaté Rozálie, svaté Anny a svatého Prokopa. Ústřední Brandlův obraz sv. Jakuba dodává oltáři nejen uměleckou kvalitu, ale také osobitou duchovní působivost.
Další pozornost si zaslouží boční oltář svatých Čtrnácti pomocníků s obrazem od I. Russa z Trutnova z roku 1780. V kostele jsou také oltář Panny Marie Lurdské, starší obrazy svatého Václava a svatého Floriána a bohatě řezané chórové stolice z doby po roce 1700.
Detaily, které vyprávějí vlastní příběh
K významnému vybavení patří barokní kazatelna z roku 1705, připisovaná trutnovskému řezbáři A. Seidlovi. Pozoruhodná je také cínová křtitelnice z roku 1655 s raně barokní figurální výzdobou. V kostele se tak setkávají předměty z různých desetiletí, které připomínají nejen dobu výstavby, ale i dlouhé trvání zdejší farnosti.
Současnější vrstvu představuje nástěnná výmalba z roku 1931 od pražského malíře Františka Kudrnovského. Zobrazuje čtyři evangelisty s jejich atributy a Proměnění Páně na hoře Tábor. Při dalším malování v roce 1946 byly figurální malby zachovány a doplněny znakem Úpice a znakem diecézního biskupa.
Zvon, který přečkal požár i válečné rekvizice
Paměť staršího kostela připomíná zvon Jakub, odlitý roku 1625 Martinem Schretterem z Hostinného. Má šestiramennou korunu a podle místních údajů přečkal rekvizice obou světových válek. Později sice vyžadoval opravu, přesto zůstává cenným dokladem úpické historie i místní zvonařské tradice.
Kostel sv. Jakuba Staršího je dnes nemovitou kulturní památkou. Je stále farním kostelem, a proto nemusí být mimo bohoslužby běžně otevřený. Pokud si chcete prohlédnout také interiér, vyplatí se před návštěvou ověřit možnosti prohlídky u Římskokatolické farnosti Úpice. Návštěvu lze spojit s procházkou po náměstí, prohlídkou Mariánského sloupu nebo návštěvou historické Dřevěnky.