Nejstarší z dvojice zvonů v kostele sv. Jiří v Chřibské byl odlit už roku 1460. Druhý pochází z roku 1598 a jeho české nápisy i reliéf Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem připomínají práci pražského zvonaře Brikcího z Cimperka. Společně patří k nejvýraznějším svědkům dlouhého života kostela, jehož dnešní podoba vznikala v několika stavebních etapách.
Od gotických počátků k renesančnímu trojlodí
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352. Původní gotická stavba prošla na přelomu 16. a 17. století zásadní proměnou: v letech 1596–1605 vzniklo renesanční síňové trojlodí s bočními tribunami a západní věží. Ta byla zvýšena roku 1649. O dvě desetiletí později se na úpravách podílel stavitel Francesko Ceresola, který do stavby zapojil také gotizující prvky.
Současný vzhled sjednotily práce z let 1899–1903. Kostel tak není ukázkou jediné stavební epochy, ale vrstevnatou památkou, v níž se původní gotický základ pojí s renesančním prostorem a pozdějšími zásahy. Zvenčí zaujme jako výrazná dominanta Chřibské, uvnitř pak nabízí pohled na vybavení, které se také skládalo postupně.
Kazatelna, sochy a výjevy ze života sv. Jiří
Mezi pozoruhodné části interiéru patří kazatelna z doby kolem roku 1670. Její malovanou výzdobu tvoří postavy Krista, sv. Jiří a apoštolů. Hlavní oltář doplňuje tabernákl, zatímco boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Antonínu Paduánskému jsou novodobější.
V presbytáři stojí barokní sochy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Jiljí a sv. biskupa z 18. století. V lodi jsou další, rokokové plastiky. Pozornost si zaslouží i oválná mramorová křtitelnice z pozdního baroka s cínovým víkem. Klenbu kostela zdobí malované výjevy ze života sv. Jiří, vytvořené v první polovině 19. století. Výzdoba tak návštěvníkovi přibližuje nejen podobu zdejší zbožnosti, ale i proměny vkusu v průběhu staletí.
Náhrobky jako místní kronika
Do stěn kostela a zdi někdejšího hřbitova jsou zasazeny náhrobky, které připomínají konkrétní obyvatele Chřibské. Mezi nimi je také náhrobek Antona Kittela, majitele místní sklárny. Jeho přítomnost připomíná, jak úzce se dějiny města pojily se sklářskou výrobou. Další náhrobky z 19. století zachycují osudy místních lidí a dávají památce osobnější rozměr než samotný přehled stavebních dat.
Kostel je součástí širšího historického celku. Jižně od něj se dochovala dvě křídla křížové chodby z 60. let 18. století a nárožní barokní kaple, datovaná rokem 1762. Nedaleká fara má na portálu znak Kinských a letopočet 1726. Při procházce okolím tak lze vnímat nejen samotný chrám, ale i někdejší zázemí náboženského života města.
Dokumenty ukryté ve věži
Při opravách v letech 1999–2002 se obnovovaly vitráže, omítky i části krovu a střechy. Věž byla staticky zajištěna a opravena její báň i hodinový stroj. Když v srpnu 2001 snesli makovici, našli v ní pět schránek s dokumenty z let 1897 a 1933. Do věže se poté vrátily také nové písemnosti, které navázaly na tuto tradici uchovávání zpráv pro budoucnost.
Kostel sv. Jiří sloužil také hudebnímu životu Chřibské: od roku 1688 zde působil pěvecký sbor adjuvantů a od roku 1997 se tu koná Chřibské kulturní léto. Konkrétní program i přístupnost interiéru se mohou měnit; pravidelnou otevírací dobu se proto před návštěvou vyplatí ověřit u farnosti nebo města.