Jen skromné zbytky zdí dnes připomínají hrad, který kdysi stál na vysokém skalnatém ostrohu nad Kamenicí. Fredevald, označovaný také jako Pustý zámek, však není jen běžnou zříceninou. Na jednom místě se tu potkává kulturní památka, přírodní památka, geologicky pozoruhodný skalní útvar i vyhlídka, kvůli níž se vyplatí vystoupat nad údolí.
Hrad s neklidnou minulostí
Fredevald vznikl nejspíše na přelomu 13. a 14. století. Písemně je doložen nejméně od roku 1406, kdy už představoval opevněné sídlo s horní a dolní částí, příkopem, obvodovou hradbou a několika zděnými stavbami. Část opevnění mohla být zbudována ze dřeva a hlíny, což spolu s pozdějším chátráním vysvětluje, proč se z hradu dochovalo tak málo.
Ve 20. a 30. letech 15. století byl hrad spojován s Mikešem Pancířem ze Smojna. Jeho posádka podnikala výpady proti městům v Horní Lužici a Fredevald se tak dostal do víru tehdejších vojenských konfliktů. Roku 1428 přešel od Jindřicha Berky z Dubé k Zikmundovi z Vartenberka. V následujících desetiletích se proti němu vojensky angažovala lužická města a význam hradu postupně upadal.
Správa panství se později přesunula na pohodlnější Kamenický hrad. Od konce 15. století je Fredevald uváděn jako pustý. Dnes zde návštěvník neuvidí zachované palácové interiéry ani mohutné věže, ale spíše terénní relikty, zbytky zdiva a archeologické stopy, které dovolují představit si původní rozsah sídla.
Skála, která stojí za výstup
Vrchol skalního ostrohu dosahuje podle aktuálních údajů přibližně 427 metrů nad mořem. Jižní stěna vystupuje až asi 60 metrů nad silnici a zblízka působí mohutněji, než by člověk od nenápadné zříceniny možná čekal. Samotný skalní suk je tvořen neovulkanickou horninou. Starší popisy ji označovaly jako znělec neboli fonolit, současný odborný plán péče ji upřesňuje jako trachyt.
Nejvýraznějším geologickým prvkem jsou mohutné sloupce této horniny. Některé přesahují délku 25 metrů a dosahují průměru až 1,85 metru. Přírodní památka Pustý zámek proto chrání nejen hradní pozůstatky, ale také skalní útvar, okolní lesy, skalní vegetaci a cenná stanoviště s reliktními druhy rostlin.
Vyhlídka nad údolím Kamenice
Vrchol je upraven jako vyhlídkové místo. Pohled se otevírá do údolí Kamenice, k Břidličnému vrchu a Střednímu vrchu, směrem k České Kamenici i do dalších částí Lužických hor. Výlet tak není pouze cestou za historií, ale také krátkým přírodním putováním s odměnou v podobě výhledu.
Přístupová stezka byla podle turistických podkladů upravena už na konci 19. století, v době rozvoje výletnictví v okolí České Kamenice. Dnes lokalitou prochází naučná stezka Okolím Studence a u chráněného území se nacházejí dvě informační tabule. Jedna stojí u silnice pod skálou, druhá u rozcestí na severním okraji přírodní památky.
Prakticky na Pustý zámek
Fredevald leží v katastrálním území Dolní Prysk v obci Prysk. K vyhlídce vede odbočka z červeně značené turistické cesty. Přijít lze z Dolního Prysku nebo od silnice mezi Českou Kamenicí a Kytlicí. U silnice je jen omezený prostor pro několik automobilů, proto je třeba parkovat ohleduplně a nebránit průjezdu.
Výstup je místy strmý a skalnatý. Na trase jsou schody, kovové zábradlí a v závěru také řetězové jištění. Pevná obuv je proto samozřejmostí a za deště, sněhu či náledí je nutné počítat s výrazně náročnějšími podmínkami. Místo je volně přístupné, bez pokladny a pravidelného návštěvnického provozu.
Pustý zámek je zároveň nemovitou kulturní památkou a přírodní památkou v rámci CHKO Lužické hory. Křehké skalní prostředí i archeologické pozůstatky si zaslouží šetrné zacházení: není vhodné odnášet kameny, rozdělávat oheň, zanechávat odpadky ani scházet mimo zabezpečené a značené úseky. Právě ohleduplný přístup pomůže uchovat místo, kde se historie a příroda doplňují v neobvykle působivém celku.