V Hojné Vodě se příběh horské osady soustředí k malému prameni. Nad studánkou stojí kaplička svaté Anny, připomínka doby, kdy se zdejší voda těšila pověsti léčivého zdroje a do Novohradských hor mířili návštěvníci za úlevou i duchovním zastavením. Pověst o jejích účincích patří k historii místa, není však dokladem toho, že je voda dnes pitná nebo léčivá.
Od dřevařské osady k Hojné Vodě
Hojná Voda je místní částí Horní Stropnice v Jihočeském kraji. Její počátky souvisejí s těžbou dřeva. Roku 1553 přivedl Vilém z Rožmberka do osady 26 dřevařů a místo se tehdy nazývalo Vilémova Hora. Starší osada Lugek se v místním výkladu překládá jako „Výhled“.
O tři roky později se podle pověsti jednomu z dřevorubců zranila noha. Omýval ji vodou z pramene a měl se uzdravit. Zpráva o události přispěla k víře v léčivé schopnosti studánky a k tomu, že se z pracovního sídla postupně stalo vyhledávané místo. Historický záznam z roku 1564 už pramen označuje jako „Dobrou vodu na Vilémově Hoře“.
Kaplička nad pramenem
U studánky nejprve vznikla kaplička a později také kostel svaté Anny. Dnes se k prameni sestupuje k drobné výklenkové kapličce, která stojí ve svahu pod silnicí poblíž hojnovodského kostela. Voda vyvěrá do dřevěné studnice. Kaple se studánkou je evidována jako kulturní památka.
Kostel svaté Anny se do dnešních dnů nedochoval. Zanikl v polovině 20. století, podle krajské územní studie byl zbořen roku 1959. Jeho někdejší přítomnost připomíná také samostatně stojící čtyřboká zvonice. Pramen a kaplička tak tvoří nejvýraznější dochované stopy poutního místa, které kdysi přitahovalo návštěvníky do horského prostředí.
Hojná Voda a její známější sousedka
Věhlas pramene postupně zastínila nedaleká Dobrá Voda. Buquoyové tam na počátku 18. století, v letech 1708 až 1715, vybudovali barokní poutní kostel. Dvě místa spojená s vodou a poutní tradicí tak měla rozdílný osud: z Hojné Vody zůstaly především skromné památky u pramene, zatímco Dobrá Voda získala výrazný chrám, který její jméno proslavil.
Právě menší měřítko dává Hojné Vodě zvláštní půvab. Kaplička není velkou dominantou, ale tichým zastavením, u něhož lze vnímat proměnu místa od dřevařské osady přes lázeňskou pověst až po dnešní horskou obec. Při návštěvě je dobré brát vyprávění o léčivé vodě jako součást místní historie a nespoléhat na něj jako na současné zdravotní doporučení. Aktuální kvalita vody zde není ověřena.
Literární stopa v Novohradských horách
Hojná Voda má také spojení s českou literaturou. Spisovatel Zikmund Winter zde roku 1909 pobýval a podle regionální trasy právě v osadě napsal podstatnou část románu Mistr Kampanus. Studánka tak není jen připomínkou dávné pověsti: zasazuje se do širšího příběhu místa, které inspirovalo poutníky i spisovatele a dodnes nabízí krátké zastavení při poznávání Novohradských hor.