Na první pohled nenápadný odkryv u Kutné Hory ukrývá příběh krajiny, která vypadala úplně jinak než dnes. Národní přírodní památka Kaňk vznikla v místě někdejšího lomu a odhaluje horniny uložené v době, kdy tuto část středních Čech zalévalo mělké moře. Vedle geologického profilu tu čekají fosilie mořských živočichů, teplomilné trávníky i výhledy na Kutnou Horu.
Odkryv po těžbě ukazuje dávné moře
Lokalita leží na jihovýchodním svahu vrchu Kaňk, v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory. Podloží tvoří ruly a migmatity, v nichž se zachovaly zbytky mladších sedimentů svrchní křídy. Právě těžba v malém jámovém lůmku umožnila nahlédnout do vrstev, které by jinak zůstaly skryté.
Ve spodní části profilu se nachází hrubozrnný slepenec složený z balvanů a bloků rul stmelených bioklastickým vápencem. Výše přechází do tence vrstevnatých jílovců. Odborně je odkryv řazen ke spodnímu turonu. Horniny tak nejsou jen zajímavou kulisou výletu, ale také důležitým dokladem vývoje zdejší krajiny.
Kaňk je známý jako paleontologické naleziště už od 19. století. Zdejší vrstvy uchovaly četné pozůstatky mořské fauny a také stopy po činnosti organismů, označované jako ichnofacie Trypanites. Paleontolog František Počta z Kaňku popsal 29 druhů mechovek, které byly do té doby vědě neznámé. Při návštěvě je však třeba mít na paměti, že fosilie ani části geologického profilu nejsou suvenýrem k odnesení.
Chráněné horniny i teplomilná příroda
Kaňk není cenný pouze pro geology. Národní přírodní památka o rozloze přibližně 1,35 hektaru chrání také teplomilná společenstva širokolistých suchých trávníků. Daří se tu druhům typickým pro teplé a sušší stanoviště, například válečce prapořité, sveřepu přímému, šalvěji luční nebo kavylu Ivanovu. Roste zde také čistec německý, jehož výskyt patří k důvodům ochrany území.
Chráněná lokalita byla vyhlášena už na konci roku 1933. Současné podmínky ochrany platí podle vyhlášky účinné od roku 2010. Návštěva proto není spojena s volným pohybem po celém odkryvu. Je vhodné držet se přístupných cest, nezasahovat do hornin a respektovat klidový režim místa. Výzkum, geologický průzkum spojený se zásahem do povrchu, táboření nebo rozdělávání ohně podléhají příslušným omezením.
Po stopách stříbra a hornických bouří
NPP Kaňk je jedním ze zastavení severního okruhu hornické naučné stezky Stříbrná stezka. Celý okruh měří přibližně 14 kilometrů, začíná a končí u autobusové zastávky Kaňk–Na Pašince a nabízí dvanáct zastavení. Trasa propojuje přírodní zajímavosti s krajinou proměněnou staletími těžby.
Stezka stoupá přes vrchol Kaňku, který dosahuje nadmořské výšky 353 metrů, a pokračuje kolem pozůstatků dolů, hald, propadlin a okrových jezírek. Připomíná také bývalý důl Turkaňk a další objekty spojené s kutnohorským hornictvím. Výrazným místem je památník hornických bouří na vrchu Kaňk. Výlet tak spojuje období dávného moře s mnohem mladší, ale neméně výraznou historií dobývání stříbra.
Výhledy na Kutnou Horu a praktické tipy
Na okraji bezlesí se otevírají pohledy směrem ke Kutné Hoře. Do delšího výletu lze zařadit také rozhlednu Havířská bouda, známou jako rozhledna Kaňk, odkud se nabízí širší panorama okolní krajiny. Tematicky tak můžete spojit návštěvu NPP Kaňk se Sedlcem, historickým centrem Kutné Hory i dalšími hornickými památkami.
Nejvhodnější je přijet pěšky po značených trasách z Kutné Hory, Sedlce nebo místní části Kaňk. Praktickým výchozím bodem severního okruhu je zastávka Kaňk–Na Pašince. Trasa je hodnocena jako středně náročná, vede po lesních a polních cestách a místy také po silnici. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální stav značení, protože vedení některých úseků se může měnit. Pokud nechcete absolvovat celý okruh, můžete naplánovat kratší návštěvu lokality a vrátit se po značené cestě zpět.