Ve Velkých Pavlovicích dlouho stál barokní kostel bez věže. Dnešní štíhlá dominanta, která se zvedá zhruba 35 metrů nad okolí, přibyla až roku 1883, tedy více než dvě století po dokončení samotného chrámu. Právě tento pozdější přírůstek dává kostelu Nanebevzetí Panny Marie osobitý příběh i podobu.
Na místě staršího gotického kostela
Kostel nechal v letech 1670 až 1680 vystavět hrabě Bedřich z Oppersdorfu, tehdejší majitel velkopavlovického a hodonínského panství. Nová stavba navázala na místo, kde předtím stával gotický kostel svaté Kateřiny. Ten byl podle městských údajů zničen roku 1623. Barokní chrám zachoval jeho půdorys, rozměrově však byl podstatně větší – předchůdce měl být přibližně o dvě třetiny menší.
Kostel je řazen k ranému baroku. Jeho působivost nespočívá jen ve velikosti: charakter mu dávají také nezvykle štíhlé a protáhlé linie. Při pohledu zvenčí stojí za pozornost, jak se výrazná věž připojuje k tělu chrámu. Původně ji nahrazovala menší dřevěná věžička, takže podoba, kterou známe dnes, vznikala postupně.
Věž a zvony z 19. století
Základní kámen dnešní věže byl položen 24. dubna 1883 a už 13. listopadu téhož roku ji vysvětili. Její výstavba tak v jediném roce proměnila siluetu kostela i pohled na centrum Velkých Pavlovic. Věž není jen praktickým prvkem; je také připomínkou toho, že i významná stavba může získávat svou podobu po etapách.
Původně na ní viselo pět zvonů. Za první světové války byly svěšeny pro válečné účely a současnou sestavu tvoří čtyři zvony pocházející z roku 1948. Jejich příběh propojuje dějiny kostela s událostmi, které zasáhly i řadu dalších českých obcí.
Detaily uvnitř chrámu
Nad vchodem je reliéf hrabat z Oppersdorfu, připomínka šlechtického rodu spojeného se vznikem kostela. V interiéru spočívá klenba na osmi pilířích. K pozornosti vybízejí také boční oltáře svaté Barbory a svatého Václava nebo kazatelna a křtitelnice z druhé poloviny 18. století.
Hlavní oltářní obraz zachycuje Nanebevzetí Panny Marie. Podle městských informací jde o kopii díla italského mistra; jeho jméno se v dostupném popisu zapisuje v podobě, kterou není možné bez dalšího ověření bezpečně potvrdit. K vybavení chrámu patří také varhany z roku 1921, které postavila firma Vojtěcha Káše. Jde o dvoumanuálový nástroj s patnácti rejstříky.
Kostel a hřbitov jako jeden celek
Bezprostřední okolí chrámu stojí za prohlídku stejně jako jeho průčelí. Navazuje na něj novorenesanční hřbitov s bílou vstupní branou a čtyřmi nárožními kaplemi na rotundovitých půdorysech. Spolu s kostelem vytváří ucelené místo, kde se potkává sakrální architektura různých období.
Kostel stojí na Náměstí 9. května a slouží jako farní chrám. Interiér není podle dostupných informací otevřený v pravidelných návštěvních hodinách, proto je vhodné přístup předem ověřit u Římskokatolické farnosti Velké Pavlovice. Zvenčí však lze vnímat jeho polohu v centru obce, barokní proporce i věž, která se k němu připojila až po dlouhém čekání.