Nejvýraznější obraz ve strašínské kostnici připomíná, že před smrtí si nikdo není jistý. Téměř životní kostlivec drží v jedné ruce kosu a ve druhé přesýpací hodiny. Výjev doplňují lebka se zkříženými hnáty a motiv pekla. Nejde o hororovou atrakci, ale o barokní poselství typu memento mori – připomínku pomíjivosti života a nevyhnutelného konce.
Malby se podařilo odhalit při rekonstrukci někdejší kostnice kolem roku 2015. Zedníci nejprve narazili na část kostlivce, a tak byli přizváni restaurátoři. Pod mladšími vrstvami omítek se ukázaly nástěnné malby datované přibližně do roku 1750. Některé už nebylo možné obnovit v plném rozsahu, protože zdivo poškodily pukliny i vandalismus. Na stěnách přesto zůstaly také historické podpisy a letopočty z 19. století, například 1886 a 1901.
Na Hůrce se potkává několik staletí
Kostel Narození Panny Marie stojí asi půl kilometru jihozápadně od Strašína, na výrazném ostrohu Hůrka. Areál netvoří jen samotný chrám. Najdeme tu také bývalý hřbitov s ohradní zdí, kapli svaté Barbory, faru, výklenkovou kapli Panny Marie a právě polygonální kostnici vloženou do hřbitovní zdi.
Nejstarší částí celého místa je pravděpodobně západní věž s dochovanými zazděnými sdruženými okénky. Odborníci její původ kladou zřejmě do doby před polovinou 13. století. Starší kostel je písemně doložen nejpozději roku 1254. Z původní stavby se do dneška zachovala především věž, a to do úrovně stropu druhého patra.
Dnešní chrám vznikl jako barokní novostavba v letech 1736 až 1741. Jeho stavitelem byl patrně František Antonín z Lamberka, majitel žihobeckého panství, zatímco jméno architekta bezpečně doloženo není. Bazilikální trojlodí s převýšenou hlavní lodí doplňují boční věže s cibulovými střechami. Uvnitř návštěvníka zaujme barokní hlavní oltář, boční oltáře, kazatelna a další mobiliář z 18. století.
Strašínská Madona mezi historií a pověstí
Poutní a farní význam místa je doložen ve 14. století. Tradici později posílilo velké prosebné procesí ze Sušice v roce 1678, kdy město sužovala morová epidemie. Strašínskou Pannu Marii zachytil také Jan Tanner ve své knize Svatá cesta, vydané o rok později.
S místem je spojována pozdně gotická dřevěná Madona s dítětem, tradičně připisovaná daru Půty Švihovského z konce 15. století. Původní socha byla v prosinci 1990 odcizena a podle dostupných podkladů se dosud nenašla. Návštěvníci proto dnes vidí odborně vytvořenou repliku, která byla do kostela umístěna v roce 2017.
K Madoně se váže také pověst o hadí korunce. Podle lidového vyprávění ji měl získat strašínský chlapec od hadí královny. Legenda však patří do světa místních příběhů, nikoli ověřených dějin. Podobně je třeba vnímat vyprávění o tom, proč kostel stojí právě na Hůrce.
Místo, které si podle legendy vybrala Panna Marie
Obyvatelé údajně chtěli chrám postavit jinde, ale stavební materiál se tajemnou silou stále přesouval na návrší. Nakonec se zde měla zjevit Panna Marie a dát najevo, že právě Hůrka je pro kostel určena. Stavebněhistorický výklad upozorňuje, že taková pověst mohla dodatečně posilovat představu o návrší jako o místě vyvoleném Bohem a Bohorodičkou.
Za kostelem se nachází skála s malým důlkem. Tradice jej spojuje se zjevením Panny Marie a s vodou, která měla mít léčivé účinky. Místo se někdy označuje jako nejmenší studánka na světě. I zde jde především o místní podání a turistické označení, nikoli o ověřený nadpřirozený jev.
V okolí měl v letech 1550 až 1582 žít poustevník a kněz Martin Rezek Strakonický. Regionální tradice ho pokládá za světce a proroka. Zemřel roku 1589 a pohřben byl v Blížejově.
Co si při návštěvě nenechat ujít
Strašínský areál je kulturní památkou a stojí za prohlídku jako celek. Kromě interiéru kostela si pozornost zaslouží románská věž, hřbitovní zeď, kaple svaté Barbory i kostnice s neobvyklou výzdobou. Přístup do některých prostor nemusí být mimo prohlídky volný, proto je vhodné aktuální možnosti návštěvy předem ověřit u obce nebo farnosti.
Do Strašína lze zamířit také za bohoslužbou, komentovanou prohlídkou nebo kulturní akcí, například hudební slavností. Návštěvu je možné spojit s pěším výletem po okolí, třeba po žlutě značené trase Žihobce–Strašín–Javorník. Nedaleko čekají další sakrální památky, Strašínská jeskyně, Věštínská kaplička nebo Mrazové srázy u Lazen. Právě spojení památek, pověstí a krajiny dává návrší Hůrka působivost, kterou samotná fotografie kostela zachytí jen částečně.