Po Křikavě nezůstala romantická silueta hradu ani upravené nádvoří. Přesto patří zdejší zřícenina k místům, kde je středověká stavba v terénu překvapivě dobře čitelná. Na ostrohu nad Černívským rybníkem jsou patrné části hradeb, příkop, terénní nerovnosti a především torzo hranolové obytné věže. Výlet sem proto není jen návštěvou několika kamenů v lese, ale také malou lekcí z archeologie.
Hrad doložený už ve 14. století
Křikava se nachází u osady Černívsko v Jihočeském kraji. Přesné územní zařazení je dobré zmínit: lokalita leží v katastru obce Uzeničky, nikoli přímo v sousedních Uzenicích, které se někdy objevují v obecném označení místa.
První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1357. Tehdy je spojován s Hugem, respektive Hukem z Dornštejna, jenž působil jako hofmistr markraběte Karla a později císařovny Blanky. Roku 1399 se jako držitelé panství uvádějí Přibík a Jindřich z Křikavy. Rod používal také predikát z Dornštejna či Donrštejna.
Osud hradu se změnil před rokem 1402. Křikavu tehdy přepadl a vyplenil Dobešík z Boru, v regionálním podání označovaný za loupeživého rytíře. Stavba byla následně pobořena a zřejmě už nebyla obnovena. Jindřich Kolman z Křikavy, uváděný také jako kuchmistr Václava IV., prodal roku 1418 hrad spolu s dalšími statky Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. Podle památkových podkladů hrad patrně zanikl v souvislosti s husitskými válkami; přesný průběh jeho zániku však není bezpečně doložen.
Co lze v lese skutečně rozpoznat
Hrad měl protáhlý, téměř obdélný až lichoběžníkový půdorys. Přirozenou ochranu mu poskytoval svah na jižní a západní straně, zatímco ze severu a východu jej chránil hluboký umělý příkop. Kromě hlavní hradby byl při průzkumech rozpoznán také parkán, tedy užší opevněný prostor před hradbou.
Uprostřed nádvoří stála volně umístěná čtverhranná obytná věž. Dochovaly se tři její zdi, široké přibližně 190 až 200 centimetrů. Mohutnost zdiva připomíná, že i menší hradní sídlo muselo být schopné odolat útoku. Na jižní straně se nacházel několikaprostorový palác s hospodářským přízemím. V severozápadním nároží pak stálo menší stavení nebo starší zahloubená čtverhranná budova. Mezi ním a obvodovou hradbou byla zjištěna také neobvyklá úzká chodbička.
Stavebněhistorický průzkum předpokládá, že původní vstup byl prolomen ve východní hradbě. Později měl být zazděn a přístup přeložen na jihozápadní stranu. U této části dispozice je ale namístě opatrnost, protože starší materiály uvádějí odlišné umístění vstupu.
Archeologická lokalita, ne místo pro hledání suvenýrů
Křikava je vedena ve Státním archeologickém seznamu jako významná archeologická lokalita nejvyšší kategorie ÚAN I. To znamená, že zde byl jednoznačně prokázán výskyt archeologických nálezů. Záznam byl naposledy aktualizován v únoru 2025.
Zajímavou stopou je malý podkovovitý násep přibližně 41 metrů východně od hradeb. Archeolog Jiří Fröhlich jej vyložil jako pravděpodobný zbytek vápenné pece. Jde však o odbornou interpretaci, nikoli o funkci, kterou by bylo možné označit za zcela jistou. Návštěvníci by proto neměli kameny odnášet, rozebírat zdivo, kopat ani používat detektor bez příslušného oprávnění.
Výlet kolem Černívského rybníka
Nejvhodnějším výchozím bodem je Černívsko. Ke zřícenině vede zelená turistická značka, trasa pokračuje přes hráz Černívského rybníka a po krátkém, zhruba 150 metrů dlouhém stoupání lesem. Po dešti může být cesta kluzká a pevná obuv je praktičtější než lehké městské boty. Úsek není vhodný pro kočárky.
Samotný rybník dává výletu jeden z nejhezčích motivů. Z okolí hradu se otevírá pohled na vodní hladinu a na kostel Nejsvětější Trojice v Černívsku. Kostel pochází ze 14. století a výrazně barokně upraven byl roku 1722; jeho silueta nad rybníkem vytváří působivý kontrast k nenápadným zbytkům středověkého hradu.
Pod hrází se nachází také kamenný kruh z 19 menhirů. Nejde o pravěkou megalitickou památku, ale o novodobý objekt spojený s místním tantrickým centrem. Procházku lze podle místních turistických podkladů naplánovat jako přibližně čtyřkilometrový okruh s časem kolem jedné hodiny. Křikava je navíc jedním ze zastavení delšího Blatenského okruhu pro horská kola, který měří 56 kilometrů.
Praktický tip: Na místě není uváděna pokladna, prohlídkový režim ani návštěvnické centrum. Křikava je cílem pro ty, kdo dávají přednost tichu, lesu a objevování stop minulosti před upraveným hradním areálem. Před cestou je vhodné ověřit aktuální stav značení, možnosti parkování a přístup přes případné soukromé pozemky.