Paštický kostel svatého Jana Křtitele patří k místům, kde se vyplatí zpomalit a vnímat nejen samotnou stavbu, ale i její zasazení do krajiny. Stojí na vysoké terase přibližně kilometr od Bezdědovic a asi dva kilometry od Blatné. Jeho věž je výraznou dominantou okolí a celý areál působí jako promyšlený barokní celek.
Současný kostel vznikl v letech 1747 až 1753 na místě starší svatyně. Stavbu iniciovala Marie Alžběta hraběnka Serényiová, rozená Waldsteinová, tehdejší majitelka blatenského panství. Původní stavitel Jan Hoffmann během prací zemřel, a tak se návrhu i dalšího dohledu ujal Kilián Ignác Dienzenhofer. Paštický kostel bývá řazen k pozdním dílům tohoto významného českého barokního architekta.
Baroko, které pracuje s krajinou
Jednolodní kostel je přístupný po výrazném dvojitém schodišti. Už zvenčí proto návštěvníka zaujme nejen vlastní architektura, ale také způsob, jakým stavba vystupuje nad okolní terén. Západní průčelí doplňuje hranolová věž, u presbytáře se nachází sakristie. Presbytář je uvnitř zakončen segmentově, zatímco zvenčí má pravoúhlý závěr.
Chrám byl vysvěcen roku 1752, vnitřní zařízení se však dokončovalo ještě několik let. Výzdoba vznikala jako jednotně komponovaný barokní celek. Na řezbářských prvcích se podílel Ferdinand Ublaker, malířskou výzdobu vytvořil Jan Václav Spitzer. Právě spojení architektury, sochařství a malířství dává interiéru jeho působivost.
Nástropní malba v presbytáři zachycuje výjevy ze života svatého Jana Křtitele a je připisována Spitzerovi. K dalším pozoruhodným prvkům patří barokní klenby s výmalbou, rokokové varhany, historické truhlářské práce, řezbářská výzdoba a kamenné sochy. Kostel tak není zajímavý pouze jako stavba viditelná z dálky, ale také jako ukázka promyšleného uměleckého programu uvnitř.
Hřbitov, kaple a krypta Hildprandtů
Kostel obklopuje stále používaný hřbitov, který vymezuje ohradní zeď. Jeho součástí jsou také hřbitovní brány a kaple s kryptou. V některých popisech se tento objekt označuje rovněž jako hrobka nebo kostnice; přesnější je chápat jej jako hřbitovní kapli s kryptou, která byla později upravena k rodovému účelu.
Od roku 1846 slouží jako rodová hrobka Hildprandtů, pánů z Blatné. Právě tento detail dodává areálu další historickou vrstvu. Zatímco kostel připomíná dobu vrcholného a pozdního baroka, hrobka odkazuje na pozdější dějiny blatenského panství a rod, který je s místem spojen.
Pozornost si zaslouží také východní hřbitovní brána zdobená kamennými lebkami. Ponurý motiv dal vzniknout místnímu rčení „paštická smrt“, kterým se označoval velmi hubený člověk. Lebky zde nejsou samoúčelnou ozdobou, ale součástí tradiční symboliky hřbitovního prostoru, připomínající pomíjivost života.
Obnova památky a návštěva
Areál byl v listopadu 1963 prohlášen za nemovitou kulturní památku. V letech 2015 až 2019 prošel rozsáhlejším projektem obnovy. Práce se týkaly například střech, fasád, schodiště a ohradních zdí, restaurátoři se věnovali také varhanám, obrazům, sochám a vitrážím. Záměrem bylo mimo jiné připravit památku na lepší zpřístupnění návštěvníkům.
Paštiky jsou příjemným cílem krátkého výletu z Bezdědovic nebo Blatné. Nejlépe si lze prohlédnout celý areál zvenčí: terasu s kostelem, schodiště, hřbitovní zeď, brány i hrobku s kaplí a kryptou. Pravidelná návštěvní doba interiéru není v dostupných podkladech spolehlivě potvrzena, proto je vhodné si před cestou ověřit aktuální možnosti u Římskokatolické farnosti Blatná nebo obce Bezdědovice. Protože jde o aktivní hřbitov a rodovou hrobku, patří k návštěvě také ohleduplnost a respekt k pietnímu charakteru místa.