Krnovské sousoší Radost ze života vznikalo v letech 1981 až 1984, tedy v době, kdy se Olbram Zoubek po roce 1969 jen obtížně dostával k příležitostem pro volnou tvorbu. Už samotný příběh jeho názvu proto patří k tomu, co činí dílo zajímavým: podle vzpomínky tehdejší pracovnice muzea mělo neutrálně znějící pojmenování pomoci, aby se plastika v tehdejších poměrech mohla prosadit.
Zakázka v době omezených možností
Sousoší bylo vytvořeno pro tehdejší Park Lidových milicí, dnešní Městský park. Vzniklo v roce 1984, databáze Sochy a města přitom uvádí širší dataci 1981–1984. Podle svědectví Renaty Ramazanové, která tehdy působila v Okresním vlastivědném muzeu, se při úpravách parku hledala alternativa k ideologicky poplatné výzdobě. Vedení města proto oslovilo Zoubka.
Do příběhu vstoupila také oprava koncertní síně. Ta umožnila spojit dvě zakázky: sousoší určené do parku a další Zoubkovu plastiku pro interiér budovy. Jeho krnovská stopa tak není jen venkovní. Druhé dílo je možné hledat uvnitř Koncertní síně sv. Ducha, přístup do interiéru se však může řídit jejím programem a provozem.
Jméno, které nechávalo prostor
Název Radost ze života zní obecně a nekonfliktně. Podle Ramazanové se za ním skrývalo méně oficiální označení Tři grácie. Je vhodné brát tuto interpretaci jako dobovou vzpomínku, nikoli jako jednoznačně doložený autorův výklad. Přesto dobře ukazuje, jak se umění ve veřejném prostoru mohlo přizpůsobovat okolnostem: dílo získalo přijatelné jméno, zatímco jeho neoficiální označení nabízelo jiný způsob, jak o něm mluvit.
Nejde tedy jen o pozdější domýšlení skrytého poselství. Samotný příběh vzniku připomíná dobu, kdy měla politická situace vliv na to, kdo mohl tvořit a jak se veřejná zakázka představovala. V případě krnovského sousoší však nelze bez dalších dokladů tvrdit víc než to, co zachycuje svědectví: název měl být nekonfliktní a označení Tři grácie se pojilo s neoficiální tradicí.
Z parku před koncertní síň
V roce 1993 sousoší změnilo místo. Z Městského parku bylo přemístěno na prostranství před Koncertní síní sv. Ducha, protože mu v parku hrozilo poškození. Tato změna přenesla Zoubkovo dílo do těsného sousedství historického areálu kostela sv. Ducha a někdejšího špitálu. Dnes je možné je vnímat jako součást veřejného prostoru před koncertní síní, nikoli jako exponát uvnitř instituce.
Přesun proměnil také způsob, jakým se sousoší potkává s návštěvníky. V parku bylo součástí zeleného prostředí, zatímco před koncertní síní tvoří výrazný bod na prostranství u historických budov. Okolí síně bylo upravováno také v roce 2022. Při návštěvě Krnova lze spojit zastavení u plastiky s procházkou kolem kostela a špitálu; případná návštěva interiéru koncertní síně závisí na jejím aktuálním provozu.
Oprava a péče o dílo
Městský zpravodaj v roce 2014 informoval o generální opravě sousoší. Restaurátoři tehdy řešili praskliny, cínový plášť, zlacené části, betonový sokl i patinu. Kvůli finančním možnostem měla být namísto zlata použita náhražka. Jde o zprávu o zásahu z daného roku, nikoli o potvrzení současného technického stavu.
Radost ze života tak v Krnově připomíná několik vrstev místních dějin: proměny veřejného prostoru, opatrné hledání místa pro umění v době normalizace i následnou péči o dílo. Jeho dnešní umístění před Koncertní síní sv. Ducha umožňuje zastavit se u něj při běžné procházce městem a zároveň objevit další Zoubkovu stopu v Krnově.