Vypadají jako běžné skalní výchozy uprostřed lesa, jejich příběh je ale starý stovky milionů let. Kryštofovy kameny v Jestřebích horách tvoří karbonské horniny, v nichž se zachovaly silicifikované kmeny araukaritů – tedy zkamenělá dřeva, jejichž původní organickou hmotu postupně nahradil křemen.
Skály na hřebeni Jestřebích hor
Lokalita leží přibližně kilometr východně od středu Odolova, na lesním hřebeni Jestřebích hor. Tvoří ji tři skupiny skalních výchozů, odborně popisovaných jako tory ve vrcholové části hřbetu. Nejvyšší skály dosahují zhruba deseti metrů, takže nejde o rozsáhlé skalní město, ale spíše o několik výrazných míst, která se objevují mezi stromy.
Podloží tvoří především světle šedé arkózy s růžovým až fialovým nádechem. Tyto sedimentární horniny, známé také jako žaltmanské arkózy, patří ke spodní části jíveckých vrstev neboli odolovskému souvrství. V některých polohách přecházejí do slepenců, v nichž jsou uloženy právě zkamenělé kmeny. Křemen a živce dávají hornině charakteristický vzhled, místy se objevují také valounové vrstvy.
Jak vznikl zkamenělý les
Araukarity nejsou celé zkamenělé stromy v podobě, jakou si návštěvník možná představí. Odborné popisy hovoří především o silicifikovaných kmenech uložených v arkózách a slepencích. Dřevo se během dlouhého geologického vývoje dostalo do prostředí, kde byla jeho původní hmota nahrazována oxidem křemičitým. Struktura dřeva tak byla zachována, zatímco materiál se proměnil v tvrdou křemennou horninu.
Právě spojení zkamenělého dřeva s karbonskými sedimenty dělá z Kryštofových kamenů cennou ukázku vývoje zdejší krajiny. Jestřebé hory jsou tvořeny prvohorními horninami a v širším okolí se připomíná také hornická minulost spojená s odolovským a žacléřským souvrstvím a slojemi černého uhlí.
Odolov jako výchozí bod, Rtyně jako obec
Pro návštěvníka je nejjednodušší spojit lokalitu s Odolovem, místní částí Malých Svatoňovic. Právě odtud vede ke Kryštofovým kamenům zeleně značená turistická trasa. Od silnice je místo vzdálené více než 250 metrů a přístup pokračuje po schůdné lesní cestě. Při plánování výletu je praktické vyhledávat název Kryštofovy kameny nebo použít GPS souřadnice, protože lokalita nemá běžnou poštovní adresu a ve starších mapách bývala zakreslena nepřesně.
Přestože se ke skalám chodí z Odolova, samotná geologická lokalita administrativně leží v katastrálním území Rtyně v Podkrkonoší. Tato drobnost může být důležitá při hledání místa v mapových podkladech i při správném popisu výletu.
Místo, které stojí za ohleduplnou návštěvu
Kryštofovy kameny mají výrazný vědecký i vzdělávací význam a jsou vhodnou exkurzní lokalitou. V minulosti však docházelo k odlamování bloků zkamenělého dřeva přímo ze skal. Araukarity se proto na místě dochovaly jen omezeně a dnešní návštěvník by neměl očekávat souvislé vrstvy výrazných fosilních kmenů.
Nejlepší je vnímat lokalitu jako geologický doklad, nikoli jako naleziště suvenýrů. Z výchozů není vhodné nic odlamovat ani odnášet, stejně jako není dobré opouštět značenou cestu. Výlet lze prodloužit po zelené značce směrem na Švédský vrch a v okolí spojit návštěvu skal s připomínkami československého předválečného opevnění. Kryštofovy kameny tak mohou být nenápadnou zastávkou na širší procházce Jestřebími horami – místem, kde se na jednom hřebeni potkává geologická minulost, hornická historie i příběh zdejší krajiny.