Ke kostelu Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu vede cesta, která je sama o sobě cílem. Čtyři řady lip vytvářejí výraznou osu v krajině nad Bruntálem a doprovázejí poutníky až k vrcholu. Kdo se vydá vzhůru, neprochází jen kolem starých stromů: míjí také dřevěné plastiky křížové cesty a stoupá po svahu pozůstatku někdejší sopky.
Alej, která spojuje město s poutním místem
Lipovou alej vysázeli v letech 1766 až 1770 podél cesty ke kostelu. Její podoba záměrně propojuje město s poutním místem a činí z výstupu souvislý zážitek, nikoli pouhý přesun k památce. Stromořadí se nachází v katastru Bruntál–město a vede k vrchu, jehož nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 594 a 672 metry.
V pozdější době se alej prodloužila také směrem ke Kobylímu rybníku. K tomuto rozšíření došlo v letech 1885 až 1889; podle městské kroniky kdysi cesta lemovaná stromy spojovala rybník přímo s kostelem. Alej tak v krajině plnila víc než okrasnou roli: vedla návštěvníky mezi různými místy a podtrhovala poutní charakter vrchu.
Stromořadí získalo ochranu jako přírodní výtvor v roce 1973 a později bylo zařazeno mezi památné stromy. Od roku 1993 je součástí nemovité kulturní památky kostela Panny Marie. Právě spojení živých stromů s historickou architekturou ukazuje, jak se zde kulturní krajina utvářela společně s náboženskou tradicí.
Křížová cesta ve dřevě
Uhlířský vrch má také svou proměnlivou křížovou cestu. Původní soubor tvořilo čtrnáct obrazových zastavení na stojanech, které byly vztyčeny roku 1916. Obrazy namaloval Franz Templer podle předloh německého malíře Gebharda Fugela. Po druhé světové válce zůstala z této podoby jen torza, která byla později odstraněna.
Novou podobu začal kolem roku 2001 vytvářet řezbář František Nedomlel. Jednotlivá zastavení přibývala postupně a na jejich vzniku se podíleli také dárci. Současná křížová cesta má čtrnáct tradičních zastavení a navíc patnácté, věnované zmrtvýchvstání. Celkem ji tedy tvoří patnáct plastik.
Dřevěné výjevy stojí na podstavcích z různých hornin. Mramorové desky připomínají donátory jednotlivých zastavení, takže soubor zachycuje nejen biblický příběh, ale také úsilí lidí, kteří přispěli k jeho obnově. Křížová cesta tak není jen doplňkem poutního areálu; je i příkladem toho, jak může historické místo získat současnou podobu, aniž by ztratilo svou původní funkci.
Pod poutním místem leží sopečný příběh
Uhlířský vrch je zajímavý také pro svou geologii. Krajina kolem Bruntálu uchovává pozůstatek stratovulkánu, jehož původní tvary později zarovnaly denudační procesy. Na jižním svahu odkrývá lomová stěna profil sopečných uloženin. Poutní místo, které na první pohled vypráví hlavně o víře a historii, tak stojí na výrazné stopě dávné geologické činnosti.
Vrcholová část je chráněna jako přírodní památka o rozloze 4,7 hektaru. Vedle přírodní hodnoty tu proto stojí za pozornost i způsob, jak se krajina využívala a proměňovala: od geologického základu přes výsadbu aleje až po stavbu kostela a obnovu křížové cesty.
Výlet nad Bruntál
Ke kostelu lze dojít lipovou alejí, která je nejvýraznějším přístupem na vrch. Další možností je zelená turistická značka od části Slezský Kočov. Výlet lze spojit s prohlídkou poutního areálu, křížové cesty i přírodní památky; dostupné informace však neuvádějí jednotnou otevírací dobu samotného vrchu.
Uhlířský vrch nabízí na poměrně krátké trase několik různých pohledů na jedno místo. Alej připomíná barokní plánování krajiny, plastiky oživují poutní tradici a jižní svah odhaluje sopečný původ kopce. Právě tato souhra dělá z výstupu nad Bruntál víc než cestu ke kostelu.