Uprostřed Vidnavy stojí kostel, který vznikl pro studenty místního gymnázia. Jeho hlavní uměleckou pozoruhodností je oltářní sousoší Vidění sv. Františka: postavy Ježíše, světce a dvou andělů jsou z bílého mramoru, za nimiž se zelená obložení zvané hadec. Kontrast světlého sousoší s tmavším pozadím dává oltáři výraznou barevnou i prostorovou působivost.
Oltář jako střed pozornosti
Sochařská kompozice zachycuje náboženské vidění svatého Františka z Assisi. Její postavy nejsou jen doplňkem architektury kostela: tvoří jeho hlavní výtvarný akcent a soustřeďují pozornost na prostor presbytáře. Bílé mramorové figury se odlišují od zeleného kamene v pozadí, takže oltář působí jako promyšlený celek materiálů a barev.
Městský přehled památek spojuje tvorbu oltáře se sochaři Josefem Obethem a Engelbertem Kапsem, zatímco informace věnované přímo kostelu vyzdvihují především Obethovo sousoší. Je proto vhodné rozlišovat autorství samotné sochařské skupiny od podílu na oltáři jako celku. Jméno Josefa Obetha je s výzdobou chrámu spojeno nejvýrazněji.
Kostel pro školu i seminář
Kostel nebyl budován jako samostatný farní chrám bez vazby na okolí. Jeho původním účelem bylo sloužit gymnáziu, které patřilo k důležitým institucím tehdejší Vidnavy. Později jej využívali také studenti teologického semináře a konviktu. Chrám tak připomíná dobu, kdy město plnilo nejen církevní, ale také vzdělávací roli.
Stavební údaje se v dostupných přehledech mírně liší: město uvádí začátek prací na jaře 1897, zatímco architektonický přehled řadí stavbu do let 1896 až 1898. Přesné datum vysvěcení proto nelze bez dalšího ověření spolehlivě uvádět. Projekt je připisován vídeňskému architektovi Františku X. Theuerovi.
Novogotika z cihel a keramiky
Kostel je zděná jednolodní stavba a řadí se k reprezentativní církevní architektuře slezského prostředí konce 19. století. Nejvýraznějším prvkem průčelí jsou tři osmiboké věže. Světlá omítka se střídá s ostře pálenými cihlami a keramickými detaily, které fasádě dodávají členitost a barevný rytmus.
Ve výklencích průčelí stojí sochy sv. Alžběty Durynské a sv. Ludvíka IX. Podle dostupných popisů se kostel dochoval téměř v původní podobě, takže při pohledu na něj lze vnímat souhru architektonického návrhu i řemeslných detailů. Stavbu financovalo vratislavské biskupství vedené kardinálem Jiřím Koppem; přispěl také císař František Josef I. Jeho padesátiletou vládu připomíná pamětní deska uvnitř kostela.
Co vědět před návštěvou
Kostel sv. Františka z Assisi najdete ve Vidnavě v Olomouckém kraji, v ulici Hrdinů. Pokud se sem vydáte za oltářem, počítejte s tím, že dostupné informace nepotvrzují pravidelnou otevírací dobu ani možnost běžné prohlídky interiéru. Přístup je proto vhodné předem ověřit u místní farnosti.
Vidnavský chrám stojí za pozornost nejen jako výrazná novogotická stavba, ale také jako připomínka někdejšího školního a církevního zázemí města. A právě oltářní sousoší nabízí důvod, proč se při návštěvě zastavit déle: spojuje příběh svatého Františka s kvalitním sochařským dílem a citlivě zvoleným kontrastem mramoru a zeleného kamene.