Hrad v Myšenci patří k místům, kolem kterých lze snadno projít, aniž by člověk tušil, že míjí pozůstatky královského sídla. Nestojí totiž mimo obec jako typická romantická zřícenina, ale přímo mezi vesnickými domy. Jeho fragmenty se dochovaly ve zdech usedlostí, na dvorech a v běžné zástavbě místní části Protivína.
Královské sídlo ve svahu
Hrad vznikl po polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Nejstarší spolehlivý písemný doklad spojený s Myšencem pochází z roku 1273. Právě tehdy zde český král vydal listinu pro vyšebrodský klášter.
Myšenec nebyl především pevností určenou k odolávání dlouhému obléhání. Stál na mírném návrší ve svahu, což nebyla z hlediska obrany výhodná poloha. Odborníci jeho význam spojují hlavně s reprezentací panovníka a s diplomatickými jednáními. Hrad tak připomíná dobu, kdy královská moc nebyla vyjádřena jen mohutnými hradbami, ale také místy, kde se přijímali hosté a projednávaly důležité záležitosti.
Co z hradu zůstalo
Areál měl téměř čtvercový půdorys o rozměrech přibližně 71 × 73 metrů. Obíhal jej parkán, jehož část je nejlépe patrná na severní straně. Z vnitřní zástavby se zachovaly úseky dlouhého palácového křídla.
Podle odborného popisu byly patrové prostory osvětleny převážně hrotitými kružbovými okny. Palác měl dokonce teplovzdušné vytápění a v jeho interiéru se nacházely také roubené komory. Součástí hradu byla rozměrná kaple s polygonálním závěrem. Na dnešního návštěvníka však tyto informace působí především prostřednictvím jednotlivých zbytků zdiva. Souvislou hradní siluetu ani jednoznačně vymezený areál tu neuvidí.
Krátká byla také samotná historická role hradu. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 ztratil původní účel a začal chátrat. V roce 1685 se areál označoval jako královský „jagerhaus“, tedy lovecký dům. Později se objevilo i mylné vysvětlení, že jde o pozůstatky kláštera. Jak se měnil způsob využití i povědomí o místě, hrad postupně mizel ve vesnické zástavbě.
Památka ukrytá mezi domy
Právě propojení archeologické lokality s obcí dělá z Myšence neobvyklý výletní cíl. Někdejší hrad je dnes třeba číst v prostoru: všimnout si starého zdiva, sledovat terén a uvědomit si, že některé části stavby mohou být součástí zdí domů nebo jejich dvorů. Myšenec je veden jako významná archeologická lokalita a území s archeologickými nálezy I. kategorie. Archeologický výzkum zde v roce 1996 provedlo Prácheňské muzeum.
Areál se nachází v soukromém vlastnictví a jeho režim se může lišit podle konkrétní části. Nejde o klasický návštěvnický objekt s pokladnou, jednotným vstupem a prohlídkovou trasou. Při procházce je proto nutné respektovat soukromé pozemky, dvory i označení vlastníků. Do objektů, na zdivo ani do stavebně nejistých míst není vhodné vstupovat bez výslovného svolení.
Kostel, Blanice a Myšenecká slunce
Návštěvu hradu je nejlepší spojit s procházkou po celé obci. V bezprostředním sousedství stojí kostel sv. Havla, samostatná historická památka, jejíž sakristie podle obecních údajů vznikla patrně už v poslední čtvrtině 12. století. Kostel tak představuje jinou, církevní kapitolu dějin Myšence a vhodně doplňuje příběh někdejšího královského sídla.
Myšenec leží také v krajině kolem řeky Blanice a je součástí naučné stezky Blanice. V okolí lze pokračovat po naučné stezce Myšenecká slunce, případně vyrazit po cyklotrase 1146, která spojuje mimo jiné Písek, Protivín, Myšenec, Klokočín a Maletice. Nedaleká přírodní památka Myšenecká slunce chrání drobný žulový výchoz s vějířovitými shluky černého turmalínu. Lokalita má přibližně 16 metrů čtverečních a patří k nejmenším přírodním památkám v Česku.
Myšenec tedy není místem pro rychlou fotografii mohutné věže. Je zajímavější pro návštěvníky, kteří rádi objevují památky v jejich skutečném prostředí a dokážou ocenit i nenápadné stopy. Královský hrad tu nezmizel úplně – jen se rozptýlil mezi domy a čeká na pozorné oči.