Jen málokterá pražská divadelní adresa má tak silnou vazbu na proměny českého divadla druhé poloviny 20. století jako Divadlo Na zábradlí. Scéna na Anenském náměstí vznikla v roce 1958 a od počátku nabízela prostor pro autorské hledání, žánrové experimenty a bezprostřední kontakt s divákem. Právě proto se stala jedním z míst, kde se utvářelo moderní české divadlo.
Od Reduty k první premiéře
Kořeny divadla souvisejí s hudebními a divadelními aktivitami kolem pražské Reduty. Nová scéna začala fungovat 9. prosince 1958 v domě Jednoty katolických tovaryšů na Anenském náměstí. Její původní sál měl přibližně 150 míst, což podporovalo komorní atmosféru a přímé propojení herců s publikem.
Zakladatelskou čtveřici tvořili Helena Phillippová, Vladimír Vodička, Jiří Suchý a Ivan Vyskočil. První premiérou se stalo scénické leporelo Kdyby tisíc klarinetů od Suchého a Vyskočila v režii Antonína Moskalyka. Už tento titul naznačil, že Na zábradlí nebude usilovat o tradiční model kamenného divadla, ale o volnější spojování hudby, slova, pohybu a nápadu.
Pantomima, která cestovala po světě
Výraznou součástí rané historie byla Pantomima Na zábradlí, založená v březnu 1959 pod vedením Ladislava Fialky. Soubor se rychle zařadil mezi nejvýraznější české pantomimické skupiny a svým uměním překročil hranice tehdejšího Československa. Vystupoval mimo jiné na Kubě, v Sovětském svazu, v Severní a Jižní Americe, Africe i jižní Asii.
Mezinárodní význam tohoto oboru připomněl také festival pantomimy, který divadlo uspořádalo v roce 1969. Zúčastnili se ho například Marcel Marceau, Dimitri z Ascony nebo Pierre Byland. Pantomima tak nebyla pouze doplňkem činohry, ale svébytným uměleckým světem, který pomohl vybudovat pověst celé scény.
Jan Grossman a česká podoba absurdity
Od roku 1962 vedl činohru režisér, dramaturg a teoretik Jan Grossman. Pod jeho vedením se divadlo postupně posunulo od původních malých forem k náročnější dramatické tvorbě. Na programu se objevily texty světového absurdního dramatu, například Ionescova Plešatá zpěvačka a Lekce, Beckettovo Čekání na Godota nebo Jarryho Král Ubu. Významné místo měla také dramatizace Kafkova Procesu.
Na Zábradlí se přitom nerozvíjela jen překladová dramaturgie. Scéna hledala způsob, jak absurdní poetiku vztáhnout k českému prostředí a každodenní zkušenosti. Právě zde se výrazně prosazoval autorský a režijní přístup, který se nesoustředil pouze na převod textu na jeviště, ale na vytvoření osobitého divadelního světa.
Václav Havel i léta normalizace
S divadlem je úzce spojen také Václav Havel. Začínal zde jako jevištní technik, později působil jako dramaturg a dramatik. Na scéně byly uvedeny jeho hry Zahradní slavnost v roce 1963, Vyrozumění o dva roky později a Ztížená možnost soustředění v roce 1968. Pro návštěvníka je zajímavé, že Havlova cesta k mezinárodně známému dramatikovi vedla i přes každodenní práci v konkrétním divadelním provozu.
Divadlo si udrželo výrazné osobnosti i během normalizace, kdy zde působili také filmoví režiséři s omezenými možnostmi pracovat na Barrandově. Patřili k nim Juraj Herz, Jiří Menzel, Jaromil Jireš, Jan Kačer, Ivan Rajmont a Evald Schorm. Na Zábradlí tak zůstávalo místem, kde se setkávaly různé umělecké generace a kde bylo možné hledat méně konvenční divadelní postupy.
Petr Lébl a historický dům na Anenském náměstí
Další výraznou kapitolu představovalo působení ředitelky Doubravky Svobodové a režiséra Petra Lébla. Jeho inscenace Čechovových her Ivanov, Racek a Strýček Váňa, Gogolova Revizora, Našich furiantů, Kočičí hry nebo muzikálu Cabaret přinesly divadlu několik Cen Alfréda Radoka. V letech 1994 a 1997 bylo Na zábradlí vyhlášeno Divadlem roku.
Samotný dům má přitom mnohem starší příběh než jeho divadelní kapitola. Místo patří k nejstarším sídlům vnitřní Prahy, objekt býval označován jako Dům U zeleného kloboučku nebo Dům Milevských a v 19. století v něm fungovala továrna na potiskování bavlněných látek. Divadelní sál zde vznikl už v roce 1913 pro ochotnický spolek Jednoty katolických tovaryšů.
Dnešní návštěva tak spojuje procházku historickým Starým Městem s programem scény, která dlouhodobě staví na dramaturgické odvaze. Divadlo Na zábradlí najdete na adrese Anenské náměstí 209/5 v Praze 1. V budově funguje také kavárna; aktuální program, provoz pokladny a informace o přístupnosti je vhodné před návštěvou ověřit na oficiálních informačních kanálech divadla.