Pod presbytářem kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ivančicích se skrývá prostor, na který se po staletí zapomnělo. Kryptu znovu objevili až při opravách v roce 1947. Její příběh je jednou z mnoha vrstev této stavby, která na Palackého náměstí zachycuje proměny města od středověku po 20. století.
Gotický chrám s věží, která stála zvlášť
Počátky dnešního kostela se odhadují přibližně k roku 1288. Mohl nahradit starší dřevěnou stavbu, zatímco pověst připisuje založení chrámu svatému Václavovi. Tu je ale třeba chápat jako legendu. Pravděpodobnější možností je, že v Ivančicích stával starší kostel zasvěcený právě tomuto světci; faráři jsou ve městě doloženi už v letech 1221 a 1239.
Zajímavým rysem původního uspořádání byla věž, která měla stát samostatně a plnit také obrannou funkci. Rozestavěný kostel podle městského průvodce roku 1304 vypálili Kumáni. Z rané stavební etapy se zachovaly presbytář, krypta, věž a obvodové zdivo bočních lodí. Zaklenování lodí probíhalo postupně a stavba se dokončovala ještě v 15. století.
Znaky v klenbě a renesanční věž
Středověký původ chrámu je patrný i v jeho interiéru. Na svornících křížových kleneb jsou vytesány znaky Ivančic a šlechtických rodů pánů z Lipé, Kravař a Rožmberka. V západní části hlavní lodi přibyla později renesanční hudební kruchta, tedy prostor určený mimo jiné pro hudebníky a zpěváky.
Proměňovala se také věž. Zřejmě roku 1561 byla zvýšena o obytné patro a kolem roku 1591 získala ochoz i zděné zastřešení. Její vývoj tak odráží změnu role stavby: z věže spojené s obranou se postupně stala výrazná součást městského panoramatu. Dnes patří k dominantám náměstí a nabízí také možnost vyhlídky, její aktuální přístupnost je však vhodné ověřit předem u městského informačního centra.
Požár přinesl barokní proměnu
Další výraznou změnu způsobil požár města a kostela v roce 1763. Gotická klenba presbytáře byla nahrazena nižší a tato část chrámu získala barokní podobu. Změnila se také gotická okna. Kaple svaté Anny, která dříve tvořila oddělený prostor v levé lodi, byla začleněna do jednotného interiéru.
Dnešní kostel proto nepůsobí jako stavba jediné doby. Gotické jádro doplňují renesanční prvky a barokně upravený presbytář. Právě tyto rozdíly dělají z návštěvy víc než prohlídku jednotlivých architektonických detailů: umožňují číst, jak se chrám přizpůsoboval novým potřebám i následkům ničivých událostí.
Krypta znovuobjevená při opravách
Rozsáhlé opravy začaly v roce 1947 podle návrhů architekta Claudia Madlmayera a pokračovaly do roku 1953. Při výkopech tehdy dělníci odkryli zapomenutou gotickou kryptu pod presbytářem. Podle městského turistického textu je přes tři metry vysoká. Při objevení byla zhruba do výšky dvou metrů zaplněna lidskými kostmi.
Jejich původ není jistý. Mohly pocházet z hřbitova, který se kolem kostela nacházel do roku 1560, jde však pouze o pravděpodobné vysvětlení. Nález tak připomíná, že prostor kolem historických kostelů měl dříve i pohřební funkci, zároveň ale vybízí k opatrnosti: okolnosti uložení ostatků nelze z dostupných údajů potvrdit s jistotou.
V poválečných letech se měnilo také vybavení chrámu. Mezi novými prvky vznikl oltář Panny Marie Bolestné v jižní lodi, dokončený roku 1954. Je z dubového dřeva a jeho střed tvoří pieta. Zásahy do interiéru pokračovaly i později, proto se konkrétní podoba vybavení může lišit od starších popisů. Kostel stojí v centru Ivančic, ale návštěvu interiéru či krypty je lepší domluvit předem s místní farností; pravidelná přístupnost krypty není doložena.